Letošní Jizerská nota se nesla ve znamení 70ti let trampingu v Jizerských horách a organizátoři, sdružení Jizerské aktivity, hodlali tohle jubileum náležitě připomenout. Tradiční páteční Country bál se letos kupodivu nekonal na sále v hospodě U Cimplů v Hejnici, tedy v místě konání tohoto bezvadného festivalu, ale v sousední Raspenavě. O muziku se celý večer zodpovědně staral BG Bazar, což bylo obtížné hlavně na začátku, před poloprázdným sálem. Zatraceně špatný počasí a změna místa se podepsalo na návštěvnosti.
Pravým opakem byl sobotní Potlach v hejnickém kině a nebylo se čemu divit. Program sliboval Mikiho Ryvolu, Kapitána Kida, křest sbírky povídek Bílý pavouk od Miloslava Nevrlého-Náčelníka z dílny Avalonu a výpravné knihy Historie trampingu v Jizerských horách od Pavla Vinkláta-Déčka, kterou vydalo nakladatelství KNIHY 555. Celým pořadem provázel Vladimír Konopas-Šaolín a jednalo se o víc jak dvouhodinový pořad plný vyprávění, promítání diapozitivů a skvělých Mikiho písní. Kapitán Kid, coby čerstvý lazar a marod, nakonec nepřijel.
Po skončení Potlachu nastal hromadný přesun zpět do raspenavské Besedy, neboť festival se z důvodu nepřízně počasí nekonal pod širým nebem v Autokempu Hejnice. Jizeronoš se prostě rozhodl názorně ukázat i otužilým trampům co umí. A musím uznat, že je to šikulka. Vlajku letos zahrál loňský vítěz Noty Lístek, a potom nastala soutěžní část, ve které si to „rozdali“ již jmenovaný Lístek, Zlatý orel, Bezefšeho, Berušky, Sekvoj a Vltavín. Mluvené slovo obstaral Tomáš Hrubý. Narozdíl od předešlého večera se sál rychle zaplnil a publikum se postaralo o náležitou atmosféru a určitě to nebylo jen od samé radosti, že nemusí moknout venku.
V celé své kráse se na podiu skvěla údajně sedmikilová putovní cena v podobě velké dřevěné noty, kterou Lístek zapomněl doma a tak jí musela v sobotu přivést manželka nejmenovaného sklerotického banjisty.
Co se týče soutěžících kapel, tak na Bezefšeho byla jasně poznat jejich studiová zkušenost, získaná při natáčení CD Líbo-li, na Sekvoji pro změnu to, že jsou na Notě opravdu doma. U letošního vítěze Zahrady Lístku si zvukař Jakub Lis vyhrál se Sylvinou Panovou flétnou a jistě z čistého obdivu z ní udělal dominantní nástroj kapely. U Zlatého orla mě (sorry za ty slova) hlavně překvapilo, kolik příznivců má na Notě tradiční trampská píseň, a od organizátorů to byl pro diváky jistě přínosný krok pozvat po letech kapelu tohoto typu. U Berušek mě (pokolikáté již) zaujala svým zpěvem Alena Vítová a poprvé(jsem ostuda) její sestra Zuzana hrou na housle. Vltavín hraje dobrou muziku, jejich chytlavou píseň Hora si už pár dní pobrukuju, jen jsem měl pocit, že už jde o jinou kolej, než na které se nachází Jizerská nota.
O to, aby se jen nesoutěžilo, se postarali dva hosté a těmi byli Miki Ryvola a Samson bez avízovaného Hop Tropu.
Porota udělila Cenu T.O. Jitro Sekvoji, Bezefšeho ocenila za vokály, Zuzanu Vítovou za instrumentální výkon a Oldu Dolejše ze Sekvoje za nejlepší zpěv.
Diváci rozdělili svou přízeň v následujícím pořadí: Bezefšeho, Zlatý orel a Lístek.
Organizátoři věnovali keramickou notičku jednomu z otců zakladatelů, Lumíru Kučerovi-Lukovi, který se rozhodl odejít na organizační odpočinek.
Na závěr poznámka do pomalu již kupovaných diářů na příští rok, Jizerská nota čtvrtstoletá bude ve dnech 23. až 25. září.
