Změn počasí jsem si letos o prázdninách užil vrchovatě. Když v červenci vrcholila vlna veder, ťukali si moji přátelé na čelo, že odjíždím na srpen do Afriky – abych se smažil ještě více. Marně jsem jim vysvětloval, že v Jižní Africe mají touhle dobou zimu. Co ale nikdo netušil, že letošní jihoafrická zima bude nejtěžší, co kdo pamatuje. Zapadnout poblíž Kapského Města do dvaceticentimetrových závějí sněhu se opravdu mnoha lidem nepodařilo…
Kvůli Africe jsem také zmeškal natáčení posledního Aportu – kapely jsem do něj vybral se značným předstihem – velká tedy byla moje zvědavost, jak dopadne (tentokrát) bohatá žánrová konfrontace. Omezení bylo jen jediné: písně, které jsou alespoň částečně inspirovány koloběhem počasí, vírem ročních dob.
Miki Ryvola a Nezmaři – vybírat z bohaté plejády přírodních metafor v Ryvolových textech, toť práce radostná. Nepatřím mezi skupinu posluchačů, která milovala staré Hoboes natolik, že jim současná nezmarovská interpretace vadí. Ano, Nezmaři hrají ryvolovky trochu po svém, ale jejich deska mě velmi potěšila, třeba i proto, že je její booklet vybaven akordy a písničky se tak dají snadno – a správně naučit.
Když jsem na letošní Zahradě pátral po pro mě doposud neznámých kapelách, několik kamarádů mi doporučilo skupinu Bůhví. Bůhvíproč jsem ale jejich vystoupení promeškal, leč záhy se mi podařilo ukořistit jejich desku. A ejhle, v muzice inspirované hudbou pražských lokálů, v muzice humorné a zároveň pečlivě promyšlené, v tónech sice pramálo folkových, ale přesto na folkovém festivalu diváky přijímaných, se skrývaly minimálně 2 písničky perfektně se k tématu Aportu hodící: Vynášení zimy a Žižkovská. Doporučuji vychutnat si hlavně dechovou sekci této pozoruhodné formace.
Skupina Stráníci patří mezi možná trochu nenápadné, přesto stabilní jistoty mezi kapelami na pomezí melodické trampské a folkové hudby. V Aportu mj. zazní jedna z jejich nejlepších písní Staré město – píseň o vzpomínkách, nostalgii, zániku – zajímavě spojená právě s metaforou zimy.
O veselý závěr se pak postará Jaroslav Urbánek – nenechte si rozhodně ujít jeho vysvětlení, čím zapadá písnička Prenatálek do námi zvoleného tématu. O poznání jednodušší to pak měl tento písničkář plešaté hlavy a kučeravých veršů (volně cituji Marcela Kříže) s písní Vánoční mouchy (které olizují rampouchy). Příjemná tečka za 10. vydáním Aportu, příjemná předzvěst zase dalších, neúprosně se blížících Vánoc.
Autor je dramaturgem pořadu Aport.
Úterý 16.9., ČT 1, 23:30, středa 17.9., ČT 2, 15:50, pátek 19.9., ČT 2, 3:20
P.S. Odpusťte nepřítomnost aktuálních fotografií z natáčení, ale kvůli africké expedici jsem tentokrát nebyl schopen je zajistit 🙂
