Načas – pražská kapela, která se kdysi dala řadit ke klasickému folku prošla za dobu svého působení poměrně velkým vývojem. Po celou dobu však byl Načas tvořen základní neměnnou sestavou. Právě dnes však nejen křtí své druhé album „Tanečnice“, ale také zároveň odehrají poslední koncert v současné sestavě. To byly hned dva důvody, proč se sejít s frontmanem Načasu Michalem Pravcem v útulné Salmovské literární kavárně a popovídat si.
Že Načas mění sestavu, to už se všeobecně ví. Ale asi se neví proč…
Protože člověk se vyvíjí a mění názory tak, jak jde život. To znamená, že ještě před pěti lety ho bavilo něco a teď, za určitou dobu…. znáš to sám, co tě bavilo před pěti lety a co tě baví dneska. Je toho asi méně. A s tím chceme nakládat a pokračovat a to, co nás nebaví opouštíme tak přirozeně, jak člověk opouští věci, které ho přestávají bavit.
A tenhle názorový rozdíl jste v kapele zpozorovali až ve studiu, nebo jste s tím zápasili už delší dobu?
Já jsem nad tím přemýšlel, proč se to takhle vyhrotilo. To člověk musí… A uvědomil jsem si, že to folkové a folk-rockové křídlo tady vlastně bylo od začátku. Šlo jen o to, kdy a jak rychle se to přetaví do toho rozkolu. My jsme k sobě byli myslím natolik slušní a ohleduplní, že jsme si vždycky navzájem vyhověli. Ovšem studio nebo nahrávání, tam už se těžko hledají kompromisy. V okamžiku, kdy víš, že něco může znít líp. A v té chvíli se láme chleba a záleží na tom, kdo ustoupí.
Nemrzí vás teď, že jste tu desku vůbec natočili? Nebude to na ní znát?
Já myslím, že v žádném případě. Sice byly nějaké obavy, když jsme šli do studia, ale v okamžiku, kdy došlo k nahrávání byla naprostá pohoda. My jsme se nehádali během nahrávání, ale až na konci nahrávání. Deska už byla v podstatě natočená a přišli na řadu hosté. Gordickým uzlem byl vlastně Petr Novotný, kterého jsme poprosili aby nám udělal klávesy. Petr se toho zhostil – já myslím, že znamenitě. Chtěli jsme po něm pět věcí, on jich přinesl šest, jednu přidal jako bonus a tam se vlastně ztrhla ta pře mezi folkovým a folk-rockovým křídlem.
Takže došlo k rozkolu a Načas bude pokračovat v nové sestavě. Už víš v jaké?
No, Načas v nové sestavě už měsíc zkouší, takže vím. Nová sestava je vlastně obrozený starý Načas. Rytmická sekce zůstala, to znamená bicí a basa jsou ze současného Načasu se mnou a původně do toho měl jít i harmonikář. Kuba se ovšem po dlouhém přemýšlení stáhl z hudby a zatím nechce hrát nikde. Nabídl nám jen hostování. Takže jsme vyhlásili konkurs a z něj jsme vybrali dva kytaristy. V současné době ještě probíhá jeden konkurs a to na klávesáka.
A ti kytaristé jsou kdo?
Kytaristy asi tenhle žánr znát nebude. Jeden z nic – Ota Kocourek – je vlastně kluk, který pochází spíš z toho bigbítového prostředí a druhý – Petr Zatloukal – to je člověk, který studuje „Ježkárnu“, obor rocková a jazzová kytara. Takže to je kluk, který je nesmírně talentovaný, ale ještě mockrát nevystupoval.
Víš, co budou dál dělat bratři Komínové?
Honza žije představou, že si doma vytvoří nějaké studio na počítači, že si bude nahrávat. Baví ho víc tvořit. Vlastně to zjistil v tom studiu, že to natáčení ho nějakým způsobem okouzlilo a že by si chtěl něco vytvořit doma, aby měl solidní nahrávky. Posbíral nějaké ty staré nahrávky a nějaké věci, které neuskutečnil v Načase a zkouší to nahrát do počítače s bratrem plus nějaký basák, kterého si chtějí někde najmout. Jejich vize je hrát po těch malých klubech a vrátit se do té akustické folkové podoby a žít tím, čím jsme žili před pěti lety.
Načas míval své pravidelné večery na Klamovce. Budete v nich pokračovat? Vejdete se tam ještě s tímhle novým zvukem?
No, právě že ne. Nevejdem. My už jsme na konci sezóny tohle přehodnotili a řekli jsme si, že do Klamovky se nemůžeme vejít. Tam, když přijde ta pravidelná návštěva mezi šedesáti až osmdesáti lidmi, tak jednak se tam strašně mačkají a jednak je to pro nás akusticky… jak bych to řekl.. .. podkalibrované. Prostě to tam nemůžeme rozject takovým zbůsobem, protože lidi by z toho bolely uši a my z toho pak nemáme dobrý pocit. Prostě jsme volili takový divný kompromis v té Klamovce.
Budeme hledat klub, kde se to dá takříkajíc rozjet na plno a lidi nebudou odcházet s tím, že je to moc nahlas.
Jak jsem vyčetl z vašich internetovách stránek, natáčeli jste u Jirky Maška. Kdo bude desku vydávat.
Také Jirka Mašek, tedy vydavatelství Good Day records. Na obale spolupracovala Jirkova žena Zuzana jako grafik, ale ty návrhy, které jsou pak na obale i ve zpěvníku použity vytvořili dva mí známí, výtvarníci z ateliéru U sedmi černých koček.
Zmínil jsi zpěvník. ten je součístí bookletu, nebo je to samostatná knížečka?
Je to samostatná knížečka, která je vložena v obalu, takže je vyndavací, má akordy… Podle mého je lehce zdařilá.
Jak dlouho jste desku natáčeli?
No, byl to běh na dlouhé tratě. bylo to vlastně tři čtvrtě roku. To je dáno tím, že Jirka Mašek má to studio hodně nacpané, neustále tam někdo natáčí, takže my jsme ty termíny hledali velice těžce. Začali jsme v září, pokračovali v říjnu, něco jsme natočili ještě koncem listopadu – asi dva dny – a zbytek jsme dohrávali v lednu. Takže je to opravdu roztroušené, ale myslím, že to té desce neuškodilo.
Křtít budete 2. dubna v pražském Mlejně. Budete mít nějakého speciálního kmotra nebo hosta?
Kmotrem měl být Petr Novotný. Bohužel přestavuje byt, takže zrušil na tu dobu všechny akce. Takže kmotrování se zhostí Jirka Mašek. My jsme nechtěli něco speciálního. A jako host vystoupí Bonsai č. 3, coby naši kamarádi a coby lidé, kteří nám docela fandí. Pozvali jsme si lidi, které máme rádi.
Když kapela vydá desku, bývá největší problém dostat ji k zákazníkovi. Máte tohle nějak vymyšlené, zajištěné?
Vzhledem k tomu, že desku vydáváme u Good Day records, tak musíme pochválit Jirku se Zuzkou, protože se jim podařilo, že deska bude v prodejní síti Bontonlandu. A samozřejmě bude ke koupi i na koncertech nového Načasu. Budeme také vytvářet nové stránky kapely a tam také umístíme možnost objednání desky.
Svého času vyhrával Načas kdejakou soutěž. Budete po změně sestavy zkoušet štěstí na soutěžích znovu?
V tomto žánru asi určitě ne. Myslím, že soutěže jsou na to upozornit, říct: Tady jsme, hrajeme takovou muziku. A myslím si, že za kapelu by měly hovořit dejme tomu ty soutěžní výsledky a nebo ta deska. Myslím, že není nic lepšího, než říct: Tady nás máte, berte nás, nebo ne. Chtěli bychom možná v budoucnosti zkusit nějakou rockovou nebo popovou soutěž, proč ne. Zrovna teď jsem poslal jednu nahrávku dom Zlíntalentu. Takže spíš vyzkoušet něco nového.
Máte v plánu s novou sestavou nějaké vystoupení ještě do skončení klubové sezóny?
No samozřejmě. Stará sestava křtem končí a nová se objeví hned 30. dubna na Pálení čarodějnic v hostivařském Ekocentru (na Toulcáku), kde si zkusíme takovou premiéru a zkusíme si lidi, co od nás snesou, pak budeme mít živé vystoupení v Radiu Proglas 21. května. A pak samozřejmě nějaké festiválky v létě.
Tak přeji desce hodně spokojených posluchačů, kteří si ji koupí a Načasu plné sály.
