Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

JARRET JEDE DÁL

Když jsem se dozvěděl, že z Jarretu odešel Bohouš Vašák, mrzelo mě, že jsem na posledním koncertu s ním nebyl. Potom jsem zjistil, že ten úplně poslední se bude konat v Brně. Je fakt, že se na koncert z Prahy do Brna asi běžně nejezdí. Já jsem jel a nebyl jsem sám.

Původně jsem chtěl napsat z toho koncertu reportáž, ale byl to večer pro mě tak nabitý emocemi, že by z toho moc dobrý článek nebyl. Takže napíšu jen to, že se chválabohu nekonala žádná tryzna. Jarret odehrál výborně, snad jen přídavky v podání Bohouše s Hankou už byly na slabší povahy trochu moc. A abych to neodbyl těmito několika řádky, vypravil jsem se na křest alba …opilí potměchutí… dua Disneyband, kde Jarret – už v nové sestavě – také hrál. Reportáž vám nabídnu příští týden, ale teď malý rozhovor s Michalem Kadlecem, kapelníkem Jarretu. Původně jsem se snažil naše hovorové povídání převést do spisovného jazyka, ale bylo to tak nevěrohodné, že vám předkládám text tak, jak zněl z mého diktafonu:

Bohouš Vašák odešel, jak to bude v kapele dál?
No, doufám, že bude. Tenhle rozhovor děláme po křtu nového CD Disneybandu, kde jsme taky poprvé hráli a dalo by se říct, že Bohoušovy party jsme rozdělili na podskupiny a ty jsme si rozdělili. Takže v současný době jsme schopni odehrát tak 40 minut a já myslím, že dál by to mělo jít tak, jako to šlo, když tam s náma byl Bohoušek.

Viděl jsem, že teď v Jarretu zpívá Honza Noha, zpívá Michal Vlasta Třešňák. Marek zpívat nebude?
No, Vlastu jsme zatím pořádně nedokopali ke zpěvu. Už má sice vybraný písně, ale zatím nic moc. Honza, ten vlastně zpíval ve všech svých kapelách kromě Jarretu. A Marek – tomu jsem zrovna teď dával jednu písničku od Honzy Buriana, kde zpívá o tom, že pít zásadně odmítá, ale občas si dojde na víno nebo na pivo. Měl jsem pocit, že by mu to mohlo slušet, tak uvidíme jestli z toho něco bude.

Když jsme spolu kdysi mluvili o vaší třetí desce, která snad někdy vyjde, tak jste mluvili o živáku. Myslíte teď na to a přizvete třeba Bohouše jako hosta?
Jé, hele, na to je strašně brzo. Teďka je to tak, že s Bohouškem jsme v kontaktu. Říkal, že na tenhleten koncert se ještě podívat nepůjde, že to je příliš brzo. Taky že neví, jestli ještě někdy něco napíše, ale to on tvrdil posledních šest let. V podstatě téměř odjakživa. Takže jsem sám zvědavej, jaký ty vztahy s Bohouškem budou, a na tu živou desku… to je fakt strašně daleko. My jsme to stejně plánovali tak nejdřív za dva roky, a tím, že Bohoušek odešel, jsem na to přestal myslet úplně. Musíme to nejdřív všechno zvážit.

A jak to plánujete autorsky? Já, co vás tak sleduju, tak vaše produkce byla šest písniček za šest let…
Přeháníš. Bohoušův průměr byl dvě písně na rok. Protože vlastně v roce 1997 jsme vydali jedno album a v roce 2002 jsme vydali druhý. A my teď máme asi 4 rozdělaný písně, jak od mýho bratra tak ještě třeba od Pavla Havlíka, takže mám pocit, že dva roky ještě budeme dodržovat ten průměr, kterej máme.

Od Pavla Havlíka – to jsou nový věci?
Ne, to je tak stará věc, že my jsme ji hráli naposledy někdy v roce 1994 a od tý doby se jí marně pokouším dát nějakou podobu na kytaru a zatím to nejde, takže teď to zkoušíme zase s piánem..

Takže místo Bohouška nikoho hledat nebudete?
My jsme se rozhodli, že tuhle sezónu odehrajeme tak jak jsme, a někdy na podzim si řekneme, jestli by to pro nás byla vzpruha, nebo ne. Kdybysme měli pocit, že to není ono, tak bysme snad možná pak někoho hledali. Ale ono by to i pro něj bylo špatný. Kdybysme teď vzali někoho dalšího, tak i kdyby byl skvělěj, tak bude neustále porovnávanej s Bohoušem. Tím, že jsme si takhle rozdělili ty party, tak tam není žádnej jeho nástupce, prostě se to rozdělilo do tý party, o kterou nám vlastně vždycky šlo. Nechtěli jsme, aby Jarret stál na jedný osobě.

Ve vaší nástrojový sekci přibyl saxofon. Plánujete ještě něco, co není a bude?
Já myslím, že už ne. Možná, jestli si Hanka přibere ještě nějaký jiný ságo nebo tak… Teď hraje na sopránsaxofon a vlastně se na něj učí teprve půl roku. Já Hance strašně fandim v tomhletom, protože když se to dozvěděl jeden saxofoňák z místního divadla, tak říkal: Půl roku a ty už teď budeš hrát, jo? Hmmmmmmmmmm

Tak já vám přeju, ať vám to vyjde, a držím palce.
Já doufám, že jo. Díky.

Pavel Rada