Uběhl již rok od chvíle, kdy jsme v ostravském baru dělali s Pepou Streichlem velký rozhovor pro časopis FOLK & COUNTRY (9/2002) o dluzích, muzikantské solidaritě a alkoholu i zdraví. A jelikož se od té doby událo v Pepově životě mnoho nového, položil jsem mu opět pár otázek.
• Jak se daří Pepovi Streichlovi na jaře roku 2003?
No, jde to. Myslím že podstatná část národa to lepí jak se dá. Nejsem výjimkou.
• Prý znovu vyučuješ hru na kytaru?
Dostal jsem jednu lukrativní nabídku na výuku domácím způsobem. To znamená, že ke svému žákovi dojíždím do bytu. Tak jsem přibral ještě pár dalších. Zabere mi to jen pár hodin v týdnu a každou další hodinu výuky si domlouvám podle mé potřeby vzhledem k mým koncertům a dalším aktivitám. Ta výuka je spíše pro děti majetných rodičů. Nebo pro majetnější žáky. Jezdím po okolí – Havířov, Rychvald, Krásné pole a tak.
• Na kolik máš zaplněný diář letními festivaly?
Zatím mám jistě smluvně zajištěno přes léto 14 koncertů. Další jsou jen ústní nabídky, z kterých se snad něco uskuteční, ale co jsou festivaly a co je můj sólo koncert, to nevím. Třeba vím, že hraju v Olomouci nebo v Kuřimi s Radkem & Veřejný dům, ale jestli to jsou festivaly, to zatím nevím.
• Před rokem jsi byl před dokončením hudby k dokumentu o Zátopkovi pro ČT. Jak to dopadlo?
Dokument se už vysílal se třemi reprízami. Byl jsem chválen, ale beru to s rezervou, protože už i to, že to byla moje původní hudba k dokumentu, je záslužný čin režiséra. Normálně se původní hudba k dokumentu speciálně nepíše. Ale asi se to líbilo, protože jsem dostal další nabídku na celovečerní filmovou pohádku. Budu psát k tomu hudbu, písničky a prý tam budu i hrát. Zatím můžu prozradit jen toto, protože se jedná a jedná a shánějí se peníze. Ale scénář už je a písničky už píšu.
• Koukal ses na seznamy STB? Hledáš tam kamarády?
Ne.
• Od vydání desky K svátku uplynula dost dlouhá doba. Když se ohlédneš zpět, splnila svůj účel?
Určitě. Já osobně si po umělecké stránce toho alba moc vážím. Má krásnou hudbu a krásné texty, že jo? A navíc Pavel se s tím vypořádal tak, že já i když už hraju některé písně z alba na koncertech, tak se stydím to hrát po svém, protože to nikdy nebude znít tak dobře, jak to zní na tom albu. Navíc, když jsem se díval na www.paveldobes.cz, tak v anketě Pavlových alb si „K svátku“ vede velmi dobře. Myslím ale, že ještě není konec. Všechna moje alba se prodávala pomalu, ale dlouho. A na druhé straně ten finanční efekt to přineslo taky. Dýchá se mi líp.
• Hraješ koncerty s Radkem Pastrňákem, což je rozhodně zajímavé spojení, jak tahle spolupráce vznikla?
Když jsme dělali promokoncerty alba K svátku, kde hraje Radek taky, tak na zpáteční cestě, opojení úspěchem a občerstvením, než usnul prohlásil: „ … stejně jednou skončím tak, že budu hrát s tebou blues“. A to říkal pokaždé, když jsme se někde spolu setkali. Jednou se toho jeden pořadatel chytil a bylo to.
První koncert jsme hráli s Radkem sami dva a na ten jsme měli jednu zkoušku, ale ta nebyla o muzice. • Jaký písně tvoří repertoár koncertů Streichl + Pastrňák? Zvete si hosty? Zkoušíte?
Jsou to ze 60% moje písně nejen bluesové, pak 30% „buťácké věci a Radkovy“ ale hrané skoro akusticky a zbytek tvoří věci, co nás na pódiu napadnou, třeba trampská píseň „Chajda“. První koncert jsme hráli s Radkem sami dva a na ten jsme měli jednu zkoušku, ale ta nebyla o muzice. Prostě jsme si vyzkoušeli, jestli se spolu sneseme. Od rána jsme pili a pili a mluvili a pili a povídali si a pili. Až do pozdního večera prvního máje. To bylo v listopadu 2002. Na druhém koncertě s námi už hráli Maroš, Švejk a Milan Straka z Butů. Na dalším Straka chyběl, ale později se přidal Michal Žáček od Jany Kirchner a od Petera Lipy a na posledních koncertech k tomu přibyli Martin Gašpar (baskytara) a bubeník (do dneška nevím jak se jmenuje) oba vynikající muzikanti taktéž od Petera Lipy. A při posledním koncertě ve vyprodaném ostravském Parníku se z publika zvedl Vlastík Šmída vynikající jazzman a klávesák (The Gizd) a přidal se k nám, od té doby hraje s náma. Ale v podstatě hraje kdo má čas. Právě proto se to jmenuje „Radek Pastrňák & Pepa Streichl & Veřejný dům“.
• Slyšel jsem, že přednášíš na univerzitě, o co přesně šlo?
Přednášel jsem na literární fakultě ostravské univerzity. Jak jinak než o blues. Hrál jsem živě, pouštěl z CD bluesmany mého srdce, vysvětloval formu jak hudební, tak textovou a podobně. Moc se mi to líbilo a pro mě byla ta hodina krátká. Návštěva této přednášky byla vynikající. Zájem o další mám na stole. Ale ta první byla absolutně zadarmo. Lákalo mě to. Jde udělat ještě tak dvě až tři přednášky zdarma, ale nejde to dělat v zadarmo pořád. Tak si ty další nehonorované nabídky pečlivě vybírám.
• Bude nové album?
Nabídky k vydání CD přišly, ale zatím nad tím nepřemýšlím, nebo naopak přemýšlím a zatím necítím potřebu. Nevím, ale neumím přesně vysvětlit, proč nahrávat zatím nechci. Prostě postrádám ten pocit, že bych měl. Jsou důvody pro i proti. Jednou jsem to vysvětloval jednomu vydavateli čtyři hodiny a buď jsem se nějak zakecal nebo on to nepochopil. Nebo jsme se opili? Už nevím. Každopádně mě nechává o tom zatím v klidu přemýšlet a že koncem prázdnin nabídku zopakuje.
Děkuji za rozhovor a přeji ti pevné zdraví.
