Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

ROY ACUFF

Původně Roy Acuff vůbec nechtěl být zpěvákem. Narodil se v malém městě v Tennessee v roce 1903 – letos by mu tedy bylo 100 let a toto jubileum mu uteklo o pouhých 11 let – zemřel v roce 1992 v plné síle, kdy byl stále hvězdou Grand Ole Opry. Jak bylo zvykem, zpíval v dětství v kostelním sboru, ale nejvíc ho zajímal baseball. Byl ovšem trochu vznětlivé povahy, a tak zanedlouho poté, co se jeho rodina přestěhovala do Knoxwillu byl uvězněn pro výtržnictví. Tento incident ho ještě od cesty ke kariéře baseballového hráče neodvrátil, osudovým okamžikem bylo až nervové onemocnění jako následek úžehu – Roy poté usoudil, že v baseballu již nemá šanci a rozhodl se stát bavičem. Začal se učit hrát na housle a vystupoval jako host při místních hudebních událostech.

Postupem času se takto praxí učil, jak být bavičem – zvládl muziku, pódiové vystupování, imitování a řadu dalších oborů. Poměrně brzy se spojil s Tennessee Crackerjacks a měl pravidelný pořad v místní knoxwillské rozhlasové stanici. Nedařilo se mu však na sebe upoutat a tak se rozhodl přesídlit zpět do Tennessee. Jedna náhodná píseň pak rozhodla o jeho dalším osudu – jmenovala se The Great Speckled Bird a byl to původně starý gospel, zpívaný v kostelním sboru. Roy ji zpíval ve svých programech a získal si tak popularitu alespoň ve státě Tennessee do té míry, že byl požádán gramofonovou společností ARC o její natočení na desku. Následovaly ještě Steamboat Whistle Blues a do dnešních dob snad v repertoáru každého countryového interpreta existující Wabash Cannon Ball. Té uplatnil své umění napodobovat hvízdání vlaku – to už dokázal ne každý z jeho následovníků při interpretaci této písně.

Písnička The Great Speckled Bird mu otevřela v roce 1938 i dveře do Grand Ole Opry. Pro účinkování v Grand Ole Opry pak dává dohromady i vlastní skupinu, která dostává název Smoky Mountain Boys. No a teď už nic nebránilo tomu, aby se stal celonárodní hvězdou – a ve čtyřicátých letech tuto úlohu skutečně plnil. Hity se staly kupříkladu The Wreck on the Highway, The Precious Jewel nebo Beneath That Lonely Moud of Clay. V té době Roy Acuff také pochopil, že i vydávání písní může být zlatým dolem – a začal zpěvníkem vlastních písní, kterého se prodalo na 100 000 výtisků. Prozíravě práva na své písně nikomu neprodal, přestože se vydavatelé předháněli v nabídkách. Naopak, spojil se se skladatelem Fredem Rosem a v roce 1942 založili vlastní vydavatelství, kde základním kapitálem byly jejich vlastní skladby.

Co se týče hudebního vydavatelství Roy Acuffa, nezůstalo jen u jeho písní – postupem příštích 20 let se do jeho stáje dostaly takové osobnosti, jako Hank Williams, Louvin Brothers, Don Gibson,. Roy Orbison, Everly Brothers, J.D. Loudermilk a další. Roy ale přitom nezapomínal dobývat hitparády a koncem čtyřicátých let už nejen countryové, ale i popové. V padesátých letech se naopak soustředil na koncertní turné a tak v letech 47-58 neměl překvapivě žádné vítězství v hitparádě – do té se vrátil až na konci padesátých let písněmi Once More, So many Times nebo Come and Knock. V roce 1962 byl jako první žijící umělec uveden do countryové síně slávy. Koncertní ježdění Roye Acuffa evidentně bavilo, a tak prožil i většinu šedesátých let. Teprve na konci desetiletí se rozhodl intenzivních turné zanechat a vystupovat zejména v Grand Ole Opry.

Osmdesátá léta byla pro něj těžká z toho hlediska, že se musel smířit s definitivním odchodem nejen manželky , ale i muzikantů, se kterými dlouhá desetiletí spolupracoval. Vyrovnal se s tím ale nakonec s elegancí sobě vlastní – svůj poslední hitparádový příspěvek natočil v roce 1987 jako duet s Charlie Louvinem, byla to píseň The Precious Jewel. Pak si postavil dům blízko Grand Ole Opry, aby mohl být v kontaktu s fanoušky, publikem i ostatními umělci a aby mohl nadále vystupovat v Opry. A v roce 1992 odchází do countryového nebe i on.

Bez vlivu Roye Acuffa jak interpretačního, tak vydavatelského, nelze odhadnout vývoj country – na tom se odborníci vesměs shodují. I když někteří interpreti nebyli jeho přímými následovníky, téměř nikdo nepopírá ovlivnění způsobem, jakým Roy Acuff zpíval a vystupoval. Význam má i dlouhá a nepřetržitá kariéra, nenarušená žádnými podstatnými osobnostními problémy, nutností začínat znova a podobně. Byl vzorem nejen v oblasti umělecké, ale do značné míry i osobního života a také v podnikání.

Miloš Keller