V sobotním pořadu Country radia Zadáno pro legendy bude legenda z českých luhů a hájů : Pavel Žalman Lohonka. Legendárním se stal velmi záhy – přinejmenším poté, co se mu na jedné dávné plzeňské Portě podařilo při vystoupení přivolat průtrž mračen. Ale kvůli meteorologii se mu věnovat nebudeme, i když trocha deště by se asi teď hodila. Vlastně je otázkou, zdali vůbec je legendou, protože legenda oslovuje své okolí svou minulostí, legenda bývá kapitolou uzavřenou. Ale Žalman, navzdory době, po jakou působí ve folkové muzice (přes dvacet let s „..a spolem“ a předtím s Minessengry) – a ať chcete nebo ne i navzdory věku, který nedávno oslavil a v němž se jeho vrstevníci již věnují jen vzpomínání, psaní pamětí a v hudbě dechovce – stále oslovuje posluchače i o několik generací mladší jejich vlastním aktuálním slovníkem. V každém případě to bude hodina pokorné a poučené muziky, osobité, ryze autorské nebo s výrazným autorským vkladem a přitom čerpající z českých hudebních tradic.
Tvorbu Pavla Žalmana Lohonky lze rozdělit do několika oblastí – především to jsou jeho vlastní písničky, charakterizované melodičností, prostými slovy v textech a upřímným popisem nálad, čerpající především z atmosféry volnosti a romantiky. Tahle poloha byla typická především pro jeho dřívější tvorbu.
V tvorbě novější Žalman modernizoval svůj projev, do textů přibyl nadhled a mírný humor a mezi řádky se dotýká i hlubších míst, než je jen romantika toulek přírodou.
Nezanedbatelnou část jeho repertoáru tvoří lidové písně , které zpíval spolu s Minesengry. Lidové písně v Žalmanově podání zůstávají příkladem, jak citlivě a přitom účinně oživit lidovou hudební tradici, jak písničku uvést mezi současné publikum a přitom jí neuškodit, zachovat její ráz a současně použít soudobé výrazové prostředky. Vůbec nepotřebuje silácký projev rockových úprav, nebo archaizující zvuk exotických nástrojů či odvážné mezižánrové fůze. Lidová písnička v Žalmanově podání zůstává prostá a civilní, tak jako byla v době svého vzniku. A i tak dokáže oslovit i dávno poté, co přestala být zpívána na návsích a ve světnicích.
Další, už nejméně čtvrtou oblastí jeho repertoáru jsou písně převzaté, které díky jeho podání prakticky zlidověly. I v tomto případě je znát jeho rukopis – sice ne autorský, ale rozhodně interpretační. Dokonce se jeho podání některých písní stalo jakýmsi standardem pro interpretaci a paradoxně původní verze vycházely ze srovnání jako méně známé.
A nakonec si představíme Žalmana v méně obvyklých duetech a také nejen jako interpreta a autora, ale jen jako autora. Jaké to budou písničky, neprozradím – poslouchejte Countryradio v sobotu 16. srpna v 18.00. Reprízu pak můžete slyšet ve středu 20.8. od 3.00.
