Legenda o slezském zbojníkovi Ondrášovi v ničem nezaostává za možná známějšími příběhy Jánošíka či Nikoly Šuhaje. Je stejně dramatická, napínavá, plná lidskosti i tragického, nikoli však bezvýchodného vyznění. Ondráš, Dorotka, Hana, Juráš a další postavy tohoto silného příběhu se stali životní láskou charismatického zpěváka, skladatele a multiinstrumentalisty Tomáše Kočka.
Příspěvky publikované v “Recenze”
Ne jako v titulku, ale naopak, Tak trochu jinak, se jmenuje zbrusu nová deska brněnského T.E.Bandu. Byl jsem docela zvědav, v čem bude tak trochu jiná, a upřímně řečeno, kdybych si nepřečetl booklet, asi bych nepřišel na to, že to co slyším, už je to ono. Mě se prostě jen zdálo, že skupina trochu zjazzovala (zdecentnila, zjemnila - jak chcete) aranže svých písní a sáhla trochu hlouběji do archivu jazzových/swingových...
Folkrocková kapela Jarret vydává desky v dlouhých, čtyř až pětiletých intervalech. Toto čekání však svým fanouškům bohatě vynahrazuje, neboť každá nahrávka je oproti té předešlé o poznání kvalitnější. Unikat předčil Hic Non Sunt Leones a aktuální Vztahem zapni je zase o skok dál. Především ve větší pestrosti a barevnosti. Nové album hraje všemi barvami. Vychází z folkové melodiky...
Dalo se to čekat. Taková renesančně všestranná osobnost, byť na výsost spokojená jako hybatel Copu, jednou stejně neodolá a udělá to. Vydá sólovou desku. Obvykle se takové věci dělají spíše z touhy zkusit si to, ukázat to ostatním, nebo z pocitu neuspokojení či nedostatečné realizace v týmu. Tohle ale u Míši Leichta, jak ho tak znám...
U titulů s názvem „N hitů od XY“ zkušený posluchač ví, že se pravděpodobně jedná o kompilaci dřívějších nahrávek. Nemýlil by se ani u Pavla Bobka, neboť na dvojalbu 40 hitů od A do Z se znovu projdeme tím, co již bylo někdy nahráno a vydáno. Pro majitele kompletní Bobkovy diskografie by tedy zde mohla recenze končit.
„Za všechno může hudba,“ zpívá Romana Tomášková v předposlední písni prvního alba své domovské kapely. Stíhá se přitom doprovázet na baskytaru, kytaru, djembe a flétnu. Právě tato píseň by mohla být jedním z klíčů pro pochopení příjemného CD Na štěstí sáhnout: skvěle zvládnutý zpěv, netuctová melodie, propracované aranže, ale poněkud plytký, nekomplikovaný text.
Největší předností kapely Buty byla vždy hravost, s níž přistupovala ke svým melodiím i textům. A tento přístup si sedmička ostravských muzikantů zachovala i na své nejnovější desce nazvané Votom. Fanoušci si na ní museli počkat bezmála pět let, ale hudebníci tuto dobu rozhodně nepromarnili. Kromě výše zmíněné hravosti je totiž pro novinku typická hudební propracovanost a stylová pestrost...
Čím víc toho člověk řekne, tím spíš se v tom najde nedostatek. Říkejte jen to, v čem jste si jistí. Tak nás nabádala naše třídní před maturitou. Folkovému duu Oli&Lu, neboli Oliver Sinay a Lucia Ružbarská-Púpalová by na jeho demosnímku podobná taktika asi také prospěla.
Některá alba by se dala recenzovat jednou větou. Burianova Dívčí válka je opačný extrém. Jde o natolik komplexní a propracovaný projekt, že standardní délka článku nemůže stačit. Zvlášť by se dalo pojednat o textech, o aranžích, o dramaturgii, o obalu a samozřejmě o skloubení toho všeho dohromady. Na úvod tedy zůstaňme u konstatování, že Dívčí válka není album, ale opravdu PROJEKT. Projekt, jaké nevznikají každý rok.
Celých 61:21 muziky reprezentovaných 19 kousky natočila Bobova diéta na svém albu Šem ha m'foráš. Název je trochu matoucí, tuším, že si skupina chtěla hrát se slovy a naznačit, že podobně veselo bude i na albu. Leč není tomu tak.