V posledních letech se do popředí zájmu kritiky i posluchačů dostává poměrně neurčitý žánr nazývaný world music. Nebudu se ani náznakem pokoušet o jeho definování, protože je mi jasné, že jej každý vnímá jinak. Přesto se však domnívám, že o zařazení některých interpretů do této škatulky (či spíše krabice) není sporu – a jedním z nich je finská kapela Värtinnä (česky Vřeteno), která prezentuje hudbu vycházející z karelského folklóru.
Ještě před živými vystoupení v naší zemi jsme měli možnost seznámit se s tvorbou této kapely díky albu Snow Angel vydanému společností Indies Records. Jde o exkluzivní výběr ze čtyř studiových a jednoho živého alba s imponujícím celkovým časem přesahujícím 70 minut. Vzhledem k naprosté mimoběžnosti finštiny a slovanských jazyků postrádají písně důležitý rozměr – textovou složku, na obalu jsou však (kromě dalších zajímavých informací) naštěstí uvedeny překlady textů do češtiny. Nesrozumitelnost slov nicméně není překážkou poslechu; naopak – zpěv se zde stává dalším hudebním nástrojem, který lze vnímat bez rozptylování textovým sdělením.
Zpěv (konkrétně ženský trojhlas Mari Kaasinen, Susan Aho a Johanny Virtanen) je jednoznačně nejvýraznějším prvkem hudby skupiny Värtinnä – jeho dominantní role je podporována i střídmým doprovodem (kontrabas a bicí či perkuse, k tomu akordeon a občas něco dalšího, třeba saxofon či buzuki), i když na albu nechybějí ani delší instrumentální pasáže či celé skladby. Vícehlasy jsou naprosto bezchybné, ale naštěstí nikoli sterilně čisté – zpěvačky dokážou jednotlivé písně odlišit výrazem a hlasovou polohou a dodat vokálu náboj a sílu až chorálního rozměru.
Zajímavé je, že melodie ani harmonie nevyvolávají nijak výrazný dojem exotiky – člověk má dokonce pocit, že tohle všechno mohl docela dobře složit někdo z našeho regionu, a dokonce ani občasné „neuzavřené" rytmy (Lemmennosto) nepůsobí nijak rušivě. V některých pasážích pak finština nezapře svou příbuznost s maďarštinou (Äijö), a jindy je to právě jen jazyk, díky kterému se posluchač nenechá zmást a neusuzuje třeba na regiony střední či východní Evropy – právě vícehlasý zpěv a stavba hlasů na mě místy působí velmi slovensky (případně rusky).
Jak je vidět, cesta k moderním úpravám folklóru může vést i jinudy než přes cíleně tvrdý spodek s elektrickým zvukem, což se začíná stávat standardem v naší oblasti. Hudba skupiny Värtinnä nabízí možnost srovnání a inspiraci přístupem zachovávajícím přirozenost a tradici.
Värtinnä: Snow Angel, Indies Records 2005
WWW: http://www.vartinna.com/ (oficiální stránky skupiny),
http://www.indiesrec.cz/Album.asp?ID=274 (stránky vydavatele obsahující také ukázky z alba)