Jak jsme již na stránkách InternetFOLKu informovali, vrátil se Klub Lišák po několikaleté pauze zpět do KC Novodvorská. Zde proběhla velká rekonstrukce a tak jsem byl velmi zvědav, jak sál, kde se koncerty (nejen) Klubu Lišák konají, vypadá a jak se Pájovi Jindrákovi s jeho realizačním týmem podaří navodit tu komorní atmosféru, kterou bývaly večery v Lišákovi pověstné. A musím říct hned v úvodu, že se to docela podařilo. Sál na Novodvorské je opraven a upraven s vkusem a Pája opět opovrhl místním pódiem a postavil si menší vlastně v hledišti. A to obestavěl židlemi, takže účinkující si s diváky viděli z oka do oka. Navíc byl opraven nejen sál, ale zmizela i odporná zaplivaná a zakouřená hospoda v jeho sousedství a nahradila ji velice příjemná cukrárna.
Ale teď už konečně k programu. Na plakátcích byly uvedeny Pavlína Jíšová, Žofie Kabelková a Kabela a možná i Martina Trchová. Jak to nakonec skončilo a bylo doopravdy, se dozvíte v následujících řádcích. Jako první (teď vynechám Šaolína a jeho moderátorský projev) předstoupila před diváky Martina Trchová a hned vysvětlila, že je vlastně tisková chyba. Někdo ji někde omylem vepsal do programu a tak, když se to pár dní před koncertem dozvěděla, prostě přišla. A byla to tisková chyba velice příjemná. Martina roste a dneska už má na písničkářské scéně své nezaměnitelné místo. Myslím, že už nikoho nenapadne tvrdit, že je to mladší Kabelková. Není a je to tak dobře. Návštěvníci koncertu si to mohli ověřit i v písničkách, ve kterých Žofie Martině hostovala.
Poté se na prknech, jež v Lišáku znamenají pódium, mihla Tereza Terčová. Tu jsem viděl a slyšel poprvé a myslím, že má ještě spoustu práce před sebou, než dosáhne kvality ostatních dnešních vystupujících. Ale rozhodně má slušný hlas a písničky také nejsou špatné. Máme se, myslím, na co těšit.
Žofie Kabelková a Kabela. To byla další „tisková chyba“. Žofka samozřejmě přijela a vystoupila, ale po kapele – Kabele ani vidu. Ale vůbec to nevadilo, ba naopak. Žofka předvedla spíš své novější písničky, ale zabrousila i do svého archivu. A bylo znát, kam se Žofie jako autorka, ale i jako interpretka posunula. A že ten posun není malý. A i zde se nabídlo srovnání. Do jedné Žofiiny písničky přišla druhý hlas zazpívat Pavlína Jíšová. A pokud by někdo chtěl oba hlasy srovnávat, měl by dost těžkou práci. Já bych se asi nedokázal rozhodnout, který hlas je lepší…
Po krátké přestávce – tak krátké, že jsme si nestihli ani vypít čaj – vystoupila Pavlína Jíšová. Po dvou či třech sólových písničkách přizvala za připravenou bicí soupravu svého manžela Zbyška Rašku. Bez dlouhéhu mučení se přiznávám, že jsem si kombinaci kytara, hlas a bicí nedovedl představit a celkem jsem se bál, že poetika textů Pavlíny Jíšové zanikde v burácení bubnů. Ale nestalo se a Zbyšek zaslouží velkou poklonu. Zvuk připomínal svou plností kapelu, ale rytmika byla jemná a velmi příjemně se to celé poslouchalo. Pavlína zahrála písničky úplně nové i ty z posledních sólových alb a zaznělo i Blues o nepodané ruce z její nezmarovské éry. Člověk se ani nenadál a byl konec. Což se ale divákům vůbec nelíbilo a tak si vytleskali dokonce i přídavky všech čtyř písničkářek dohromady.
A co říct na závěr? Snad jen doporučit internetovou adresu http://lisak.internetfolk.cz, kde najdete termíny dalších koncertů v Klubu Lišák – například 10. 12. 2002 Jarret a P.O.L. Vřele doporučuji.
