BEZEfŠEHO na Slunovratu 2003 Začněme tedy tím začátkem. Ten byl plánován na 19:30, ale to byl jen reklamní trik, aby kapela včas věděla pro kolik svých fandů má v sále připravit židle. Ve skutečnosti se začalo krátce před hodinou dvacátou. A začalo se parádně. Bezefšeho uvedli svého hosta vlastní úpravou jeho hitu „Pocem stará“ a pak již vtrhli na pódium – Bluesberry Petara Introviče. Přiznám se, že tahle muzika není zrovna můj šálek kávy, zvlášť textově mi předvedený repertoár přišel slabý (pokud jim tedy bylo rozumět). Ale instrumentálně to šlapalo a rozhodně dokázali publikum dostat do nálady.
Následovala pauza. která sice byla ohlášena jako desetiminutová (čemuž nikdo nevěřil), ale její skutečná délka se téměř rovnala délce vystoupení Bluesberry. To byla sice trošku vada na kráse, ale alespoň u baru zvládli obsloužit všechny, kteří občerstvení zde riskli. Když jsem viděl, že zde 2 dcl červeného vína podávají v trojkách na colu, ani jsem nelitoval, že řídím a tudíž si ho nemohu dopřát…
Ale dost bylo přestávky, pojďme zpět k muzice. Odněkud z výšin se snesl transparent s logem kapely Bezefšeho a její současná sestava se usídlila za mikrofony. Celý koncert Bezefšeho v současné sestavě jsem ještě neslyšel a tak jsem byl zvědav, v čem naváží na to dobré, co jsem si pamatoval od původní sestavy, a v čem budou naopak jiní. Ke srovnávání mě vedlo i to, že současní Bezefšeho mají ve svém repertoáru poměrně dost písniček, které znám již z původního složení kapely.
BEZEfŠEHO na Trampské Portě 2003 Nemohu říct, že by současná sestava kapely byla nějak výrazně špatná. Jen mám pocit, že současné provedení písniček je přearanžované a překombinované. Že se z nich vytrácí silná melodie. Už to nejsou písničky, které si publikum po prvním poslechu mohlo alespoň v refrénu zpívat s kapelou. Často se v nich prolínají dva současně zpívané texty, dochází k melodickým i rytmickým zvratům…. Určitě je těžké se to naučit a bezchybně pak takovou písničku prezentovat, ale nevím, zda to není samoúčelné, zda to není takto aranžováno jen proto, aby posluchač viděl (respektive slyšel), že to dovedeme.
Zvlášť patrné to bylo ve chvíli, kdy kapelník Michal Miklánek pozval na pódium původní složení kapely a zazněla písnička Vítr. Publikum se okamžitě chytlo s tleskáním do rytmu a když zazněla druhá věc v původním složení a bývalí členové měli odejít, nechtěl je sál pustit pryč. Přiznám se, že i zde jsem byl trochu nemile překvapen – čekal jsem, že více než dvouleté historii kapely, kdy Martina Geigerová (dnes Koudelková), Zbyněk Lála a Lída Nesnídalová byli součástí Bezefšeho bude věnován větší prostor, než 6 minut….
V průběhu koncertu obdržela kapela dokonce hned dva dorty (od dobré duše Klubu Mlejn a folku vůbec Marušky Navrátilové), losovaly se vstupenky o ceny a diváci… Ano, na ty nesmím zapomenout. V době, kdy Kvokál v KD Krakov hraje přesilovku, kdy na křest CD Tomáše Kočka do Divadla za plotem přijde 30 lidí dorazilo na výroční koncert Bezefšeho více jak 200 lidí. A to je v dnešní době úspěch nepopiratelný.
Výroční koncert byl ve své podstatě povedený a dlouhý. Pokud chcete alespoň malou ukázečku z něj slyšet, poslouchejte ve středu na Country radiu pořad Hudební kurýr, kde jedna písnička zde pořízená také zazní.
