Časem už si folkový zbojník Luboš Javůrek své příznivce a posluchače tak nějak vychoval a připravil na konzumaci Bokomařího způsobu folku, že vlastně čekají s jakým dalším překvapením se vytasí příště. Nejen, že mu nestačí homogenní hudební linka, hudebních proudů servíruje vždy několik, pět nejmíň. S texty jest zacházeno podobně, mnohotvárně autorsky, nebo naopak monotématicky, jako s Marií v Bokomarii. Tentokrát si ke spolupráci na Miláčkovi přizval hned celý pluk tuzemských folkařů a ke zpěvu jeho křehkou a hlavně krásnější polovinu.
Protože pro další seznamování s albem Miláček jsou z výše uvedených důvodů osoby a obsazení poměrně důležité, ale obsazení hosty částečně připomíná telefonní seznam menší střediskové obce, pokusil jsem se problém vyřešit podrobnou statistikou na konci povídání a tudíž studování detailů, neznámých hudebních nástrojů, vč. hledání svých známých ponechávám na čtenářích.
Ke spolupráci si Javůrek přizval deset (slovy deset) folkových zpěvaček, již zralých folkových osobností, které buď s Bokomarou v minulosti něco měly, nebo ještě určitě mít budou. A každá ze zpěvaček – osobností, např. Petráková, Jíšová, Benetková, Šanclová (nikoliv Štanclová, jak hlásá obal), tedy každá z nich zpívá vždy pouze v jediné písni alba, aby sem přinesla svůj osobní i osobnostní otisk a zároveň tak nějak pokud možno přikrášlila vizáž drsňáka Javůrka.
Za druhé, na albu spolupracovalo hned šest textařů, dokonce by se dalo říci pánů textařů, takže vyznavače této múzy na CD nuda určitě nečeká.
A za třetí, dvanáct ze třinácti skladeb ohudebnil Luboš Javůrek a právě proto se milovník folkové muziky a Bokomary zvláště, může těšit na poměrně rozmanitou nabídku, která buď záměrně, nebo náhodně opět připomíná hudební exkurzi do rozličných proudů našeho folku.Tož pome ochutnat!
Úvodní Miláček má chytlavou melodii, s náběhem na hit, sebeironizující text od Jablonského plný zajímavých momentů (…Psala, že jsem v pořadí stopadesátej třetí/takže zase ahoj – za stopadesát let…) s jediným levnějším místem (…tím vám pane vrchní zdůvodňuji objednávku/velký kafe, rum – a pevnej provaz se smyčkou…), s kytarovou aranží na pozadí připomínající Redlovu Dvakrát a to vše zabaleno do stoprocentního provedení, no prostě začátek CD pro gurmány. Semínka textovala Renata Černá, možno říci dvorní textařka Bokomary, je jemná až křehká (…Semínka honí se mi po břiše…) což je hudebně vyváženo poněkud syrovějším doprovodem, frázováním s prodlouženou koncovou slabikou – hned vás napadne pět folkových kapel, pro které je tohle charakteristické – a Katka Menšíková to je zpěvačka kategorie super.
Další dvorní textař Bokomary Jiří moravský Brabec ošatil píseň Důlní koník do sentimentálního až smutného hávu, Javůrek to jistí melodií tklivou, opět sem nafoukne Redlovská flétna, ale hlavně – ostatní dámy nechť prominou – Blanka Táborská je zde z celé té ženské desítky asi nejlepší. Vánoce v Kobeřicích je označovaná jako pseudolidovka. Text od Petra Pololáníka je zde pro mě do určité míry překvapením, milým, tedy včetně cesty na Javůrkovo CD.
Pláž dominuje hudbou něco mezi exkurzí do Kamelotu a zároveň do Žalmana ve vokálech, ale s se zpěvákem smutné a drsné postavy – Javůrkem neopakovatelným. Schovám se do tvých dlaní nese nejkrásnější text Milana Jablonského (…Čas nás tak snadno zraní/A měří naše životy/Na přesných stopkách samoty/Než budu silná jako ty…) a Šárce Benetkové padne i díky nenápadné a přesné melodii. Též Jindřišku Petrákovou v Srdečníku poznáte hned. Volba příslušné písně je pro ni bezchybná a text od Renaty Černé je jeden z jejich nejpovedenějších, co znám. V chlapácké Má to tak být zpívá pochopitelně Javůrek sám, melodie končí kdesi v moderním blues, což dokresluje smutná trumpeta. Babí blín je i vzhledem k textu naladěn kamsi k bluegrassu, vida další hudební přísada. Valčíček Dumej složil i otextoval Luboš Nohavica, který ke kraji Javůrově i Redlově autorsky dosti tíhne. Zpívá ji Šany (Šanclová) a ta má minulost s Bokomarou v sobě hluboko, hluboko. JmB dal písni Po horách opět sentimentální a privátní text a Javůrek mu v hudbě vyhověl, tedy kromě (a možná včetně) tvrdší rockové mezihry. Svižněji je nesena i Nejasno a zpívaná spolu s Pavlínou Jíšovou. A svižně až do konce – Kanibal s textem V.Hlavaté, hudba džezová a zpívaná Pavlou Dvořáčkovou a to už je konec CD.
Takže co na uzávěr? CD Miláček je trochu ve stopách předchozí Bokomary a určitě je posunem v hudebním zrání, v bohatství zvuku, v nápadech, v aranžích. Textově je album ještě lepší. Experiment s počtem zpěvaček působí – prima vista – nesoustředěně, až rušivě, stejně jako některá hudební podobenství na tvorbu jiných autorů. Další poslech alba však tento prvotní vjem postupně stírá. Mix hudebních proudů je čistě Bokomaří záležitost a u Miláčka mě z dosavadních alb rušil nejméně.
Ale hlavně – jak jsem si opakovaně album pouštěl líbilo se mi víc a víc.
A věřím, že i vám …
BOKOMARA – Miláček
1. Miláček (Milan Jablonský/Luboš Javůrek), 2. Semínka (Renata Rea Černá /Luboš Javůrek), 3. Důlní koník (Jiří moravský Brabec/Luboš Javůrek), 4. Vánoce v Kobeřicích (Petr Pololáník/Luboš Javůrek), 5. Pláž (Milan Jablonský/Luboš Javůrek), 6. Schovám se do tvých dlaní (Milan Jablonský/Luboš Javůrek), 7. Srdečník (Renata Rea Černá /Luboš Javůrek), 8. Má to tak být (Milan Jablonský/Luboš Javůrek), 9. Babí blín (Renata Rea Černá /Luboš Javůrek), 10. Dumej (Luboš Nohavica/Luboš Nohavica), 11. Po horách (Jiří moravský Brabec/Luboš Javůrek), 12. Nejasno (Jiří moravský Brabec/Luboš Javůrek), 13. Kanibal (Veronika Hlavatá/ Luboš Javůrek)
BOKOMARA: Luboš Javůrek – zpěv, kytary, africké drnkátko, vocal, Gueorgui "Džoro" Entchev – elektrické kytary, Radek Mařík – kytary, Hynek Tecl – banjo, basy
Hosté: Věra Horká – zpěv(5), Pavla Dvořáčková – zpěv(13), Jindřiška Petráková – zpěv(7), Blanka Táborská – zpěv(3), Pavlína Jíšová – zpěv(12), Jana Radová – zpěv(11), Petra Šany Šanclová – zpěv(10), Šárka Benetková – zpěv(6), Katka Menšíková – zpěv(2), Monika Vodičková – zpěv(4), Vojta Zícha – rezofonické kytary, Stanislav Smetana – akordeon, Petra "Šany" Šanclová – kytary, mandoliny, flétny, vocal , Tomáš Vunderle – basy, kytary, mandoliny, vocal , David Dragoun – klávesy, Borek Nedorost – klávesy, Luboš Nohavica – digidiny, František Fiala – klávesy, Zbyněk Raušer – bicí, percuse, Petr Kudibál – bicí, Pavel "Gotthis" Gottwald – bicí, Laďa Šiška – percuse, Hubert Ratschker – trumpety, Martin Křížka – zpěv, vocal, Petra Václavíková – příčné flétny, cimbál, Jaroslav Baják – saxofony
BMG Ariola 2003
