Jestliže Zahrada v Náměšti je festival ponejvíce přírodní, pak Folková růže v Jindřichově Hradci je festival městský, dokonce staroměstský. Tím se oba od sebe hlavně liší. Zahrada je navíc festival velký až masový a Folková růže je poněkud intimnější. Jindřichův Hradec pro folkový festival nabízí mnoho působivých historických exteriérů i interiérů, které ve spojení s dobrým počasím, folkovou muzikou a vnímavými posluchači ožívají v zajímavých kontrastech.
Folková růže má kromě doprovodných akcí dvě hlavní scény. Nádvoří muzea a zámecký amfiteátr. V pátek odpoledne začal program na Nádvoří muzea už ve 14 hodin recitály folkových skupin. Slunce zpočátku pražilo kolmo nad travnatým prostranstvím, a tak diváci nejprve zaujali místa ve stínu u podloubí, které lemuje čtvercové nádvoří městského muzea kolem dokola.
Acoustic Impact z Tábora Blue Gate, Plzeň
Jeroným Lešner, stojící, nesoutěžní
(kaple sv.M.Magdaleny)
Program naplnily folkové skupiny, které uspěly v letošních zahradních konkurzech. Žádné soutěžní nervy a trémy, naopak hrálo se pro radost vlastní a diváckou. A tak si posluchači velmi zblízka vychutnali třeba čerstvého držitele Krtečka Acoustic Impact, dále čáslavský Jitrocel, Sýkorky z Humpolce, Jozero z Prahy, Blue Gate a také Bory z Plzně, kteří dostali prostor i na večerním Nádvoří na zámku. Nádvoří muzea zvučil Pája Jindrák a pořad uváděl Mirek Ošanec.
Od 15 hodin běžel pár kroků odtud v kapli sv. Máří Magdaleny koncert písničkářů Petra Sedláčka, Martiny Trchové a Jeronýma Lešnera. V kapli byl příjemný chládek, příjemná nálada a žádná volná místa. Písničkáři museli hodně přidávat, takže si posluchači o jednotlivých písničkářích mohli udělat ucelenější představu a někteří hráli v premiéře i své nové věci. Doprovodného slova se ujal Petr Sedláček.
Ve 20 hodin začal na Nádvoří zámku hlavní program. Po úvodních Borech nastoupil tradičně domácí jindřichohradecký Jen tak tak s Mildou Vokáčem, který zároveň společně s Michalem Juppem Konečným celý program uváděl. Překvapením bylo společné vystoupení Jen tak tak se souborem Inkululeko Yatabasta ze Zimbabwe.
Inkululeko Yatabasta, Zimbabve
Pavel Žalman Lohonka
Tento černošský vokální soubor si vlastně dělal upoutávku na své sobotní hlavní vystoupení a jeho projev se dá popsat jedním slovem: živel. Během drátování další kapely profičel jevištěm Jeroným Lešner, a pak už jsme mohli sledovat nářezový příděl od Happy To Meet s fenomenálním Ivo Batouškem u bicích.
Následoval recitál Jabkoně, který se mi tady v poněkud menším exteriéru nádvoří líbil víc než v amfiteátru na Zahradě, lépe se mu zde navazoval kontakt s diváky a ti si mohli vychutnat celou řadu jemných point z humoru Michala Němce a technických finesů kytaristy Martina Carvana – téměř jako v menším klubovém prostředí. Líbili se i divákům a tak se zase přidávalo a na završení večera se Žalmanem a spol. se dostalo až skoro k půlnoci. Pavel Žalman Lohonka udělal jakýsi průřez svou tvorbou, takže si do pozdní noci diváci většinu písní zazpívali s ním.
Nočníček pořádaný v kapli Máří Magdalény tentokrát na programu nebyl (až v sobotu), ale vzhledem k pokročilé době by to byl už spíše Raníček. No a na ty, co ještě nechtěli jít spát, čekala třeba procházka historickým jinřichohradeckým náměstím.
Jindřichův Hradec, Folková růže 12. 7. 2002
