Tak a je tu další cédéčko, k jehož recenzi přistupuji s rozpaky. Na jaře jsem se vypořádal s Voxtetem a vida, acapelová scéna vyplivla další zajímavé seskupení. Navíc jsme (aspoň několik mých kolegů) s Exfantou tak trochu kamarádi. Ale co, šup disk do přehrávače a jdeme na to.
Kariéra vokální skupiny z Kaplic stoupala loni kosmickou rychlostí: tři dívky a tři chlapci se přihlásili do zahradního konkursu, byli vybráni a v Náměšti ohromili posluchače tak, že si na památku odvezli Krtečka. Folk&Country občas mladým nadějným skupinám daruje studiovou zkušenost zdarma, a tak si i Exfanta mohla ve Vyšším Brodě něco nahrát. Výslednou placku vydala vlastním nákladem letos na jaře.
Věkový průměr kapely patrně převyšuje dvacet let jen o málo – a je až překvapivé, že se na její prvotině najdou skoro všechny typické rysy mladých skupin (ačkoliv spolu zpívají už hezkou řádku let, na FC scéně nováčky rozhodně jsou). Jasné, čisté, bezvadně ladící hlasy, to je skvělý základ. K tomu přistupuje nadšení a zápal, které se Exfantě podařilo na desku přenést také. Na druhou stranu celkový dojem sráží určitá nevyzrálost a možná nezkušenost, projevující se v mnoha detailech počínaje designem cédéčka přes výslovnost angličtiny až třeba po příliš kostelní a synkopprosté pojetí některých spirituálů.
Exfanta na Zahradě 2002
(klikněte pro zvětšení)CD má podtitul Černošské spirituály a renesance. To jsou pevné pilíře repertoáru mnoha vokálních skupin. Zatímco renesanční písně už bývají nějak zapsané v notách a jde jen o to, dobře je zazpívat, spirituály znamenají větší oříšek. Převzít cizí úpravu, nebo se pokusit o vlastní? Exfanta podle všeho (je to má domněnka, z bookletu se to nedovíme) zvolila první cestu, přitom zřetelně čerpala z více zdrojů. Na desce totiž najdeme spirituály v nápaditých úpravách Elijah Rock, Wade In The Water), ale i v podobě etud pro kostelní sbor, kde je synkopa neslušné slovo. Ačkoliv zejména pánská část má první zmíněnou skupinu spirituálů dobře naposlouchanou, přece jen je znát, že kapela cítí spíše klasicky a nevadí ji ani opakování refrénu se stále stejným aranžmá (typickým příkladem je hned úvodní It’s Me nebo ušlechtilá nuda v Gwine To Ride Up). Anebo je problém jenom v aranži samotné? Album totiž zakončuje I Want To Be Ready, kde si pánové možná trochu nesystémově a zbytečně vzali kytary, ale holky to náhle rozjely ve velkém stylu.
Mám za to, že kapela udělala dobře, když do toho šla. Mezi hlasy vynikají tenor a soprán (konkrétní jména vám neřeknu, ani o sólech se nic nedovíme), ale dost dobře zpívají všichni členové kapely. Zvlášť je to patrné v Everybody nebo I’m Growin‘ Up. Místo hodin zpěvu by si teď mohli vzít pár lekcí cizojazyčné výslovnosti, kde by se například dověděli, že anglické „it is“ se vyslovuje se „z“. Snad i rada profesionálního grafika by napříště přišla vhod, na obalu je dost vidět, že vznikl svépomocí.
První deska, zejména vznikne-li brzo, mívá úděl otloukánka, ale mám za to, že kapela udělala dobře, když do toho šla. Pokud ustojí kritiku a vydrží pohromadě, posune ji to hodně vpřed, takže o druhé desce už budu psát jen pochvalně.
Exfanta: Černošské spirituály a renesance (It’s Me – Everybody – Elijah Rock – Nobody Knows – I’m Growin‘ Up – Sinner You Know – Fit porta – Deo dicamus – Když jsi v štěstí – Suivons – Soon Ah Will Be – Wade In The Water – Gwine To Ride Up – I Want To Be Ready, vlastním nákladem 2003, celkový čas 30:28)
