Na pátek naplánoval dramaturg hned dvě nevídané akce. Chvilkový comeback populárních trampských kapel osmdesátých let (Vodáci, Smolaři a Pohoda) byl zajímavým experimentem, i když se na některých vystupujících nechala poznat dlouhá absence veřejného účinkování. Lahůdkou však byl zbytek večera, nazvaný jednoduše Zpěvník. Určitě i spousta z vás poslala do ankety Folk&Country seznam svých nejoblíbenějších písní. Tolik odrhovaček pohromadě jsem už pěkně dlouho neviděl, říkal jsem si při pohledu na 50 názvů všemožných songů. Jenže pak začalo lehce pršet, a pak víc a víc… a Poupata, Kvokál a Folkšok se začali točit na pódiu a lidi zpívali a zpívali a zpívali… Po několika hodinách mi došlo, že kdyby byly ty zatracované odrhovačky už opravdu natolik vyždímané a vysáté miliontým přehráváním, asi bych tu prokřehlý a na kost promočený neseděl na mokré trávě. A se mnou netroufnu si odhadnout kolik set dalších, hudbě oddaných duší. Tenhle báječný pocit souznění jsem od prvního pardubického Slunovratu opravdu nečekal.
Po poslední písni nastala nepříjemná půlhodinová pauza, kterou potřeboval pro své nazvučení Žalman a spol. Během té doby se z některých diváků začaly stávat chodící rampouchy, ale většina jich to nakonec vydržela a ve tři čtvrtě na jednu v noci se jelo dál. Natruc dešti a zimě. Krása.
Druhý den se o pátku hodně mluvilo. Všichni, co zažili předchozí večer, rozzářeně líčili nově příchozím, o co včera přišli. První den vynechavší moderátor Radek Havel předčítal na pódiu nadšené SMSky, které mu v pátek večer chodily od kamarádů. I sobota však byla výtečná.
Program zahájily tradičně kapely začínající (Cesta, Severka, Potíže, Přístav, Ginevra, Svítání, Modrá kref), blýskli se držitelé Trampských Port (Na pár chvil a Jerry Lešner). Později se přiřítili další a další (Magison, Kvokál, Folkšok, Pacifik, Nadoraz, Devítka, O´Reilly&Happy to meet). Jako živá šňůra se celým odpolednem táhla dlouhatánská fronta gratulantů z řad diváků, kteří nosili Žalmanovi různá přání a malé dárky, za což se jim na oplátku dostávalo potřesení paží a daru v podobě podepsaného velkého zpěvníku jubilanta. Joj, to byly pětapadesátiny. Navečer se samozřejmě opět rozpršelo, ale jakoby déšť věděl, že na diváky si už s ničím nepomůže, spokojil se s drobným mrholením. Obecenstvo se postupem času začalo zvedat a lepit na pódium. Začínala totiž Dvorana Folk&Country, slavnostní to vyhlášení ankety čtenářů F&C.
Večer odstartovala úžasná Poupata. Jejich účinkování na Slunovratu se vůbec nechá shrnou jako famózní. V pátek večer byla nejsecvičenější při hraní hitovek Zpěvníku, v sobotu se stali Víťa s Ajkou Troníčkovi terčem domluveného vtípku moderátorů s publikem, což však Víťa několika trefnými výroky všem s plnou parádou vrátil. Žofie Kabelková si přijela vyzvednou Zlatý klíč za Objev roku a mimo Českého slavíka už jí snad žádná hudební trofej nechybí. Cop byl z pohledu udílení cen jen „řadovým“ účastníkem večera, jak to dopadlo z pohledu tančících diváků asi nemusím rozebírat – Cop dokáže s publikem dělat psí kusy vždycky. Žalman stihl všech 1000 zpěvníků rozdat včas, takže si mohl přijít na pódium pro klíč za Desku roku (Ve znamení ryb). Vlasta Redl měl do soboty Zlatých klíčů už devět. Upřímně řečeno, jeho vystoupení je vždycky sázkou do loterie, zda se rozhodne hrát pro diváky nebo pro sebe. Tenhle večer platil druhý případ. Nejdříve okázale ignoroval primátora Pardubic (pane primátore, neberte ho vážně, on je totiž „bohém“ a ti můžou všecko), pak prohlásil, že si ocenění velmi váží a že mu to je ale vlastně úplně jedno, načež začal laborovat s kytarovým syntetizátorem. No nic, člověk si alespoň pěkně postál v dešti, když už si nemohl zazpívat či zatancovat. Nakonec to museli zachraňovat Nezmaři, což pro ně nebyl velký problém, neb si na rozdíl od Redla publika očividně vážili. Však taky do Budějic odvezli klíče rovnou dva, coby Kapela roku dohromady a Pavlína Jíšová sólo.
Závěrem asi toto. Štáb F&C je přelétavý jak hejno vlaštovek. Stěhoval Setkání, Zahradu i Slunovrat. I když se to ve všech případech evidentně vydařilo, tak Juppe, Folkovou růži z Jindřichova Hradce doufám nikam přenášet nechceš, že ne?
