Plzeňský Grasscocktail vyrůstá z plzeňského muzikantského podhoubí již nějaký ten pátek. A protože je poslední dobou poměrně chválen od posluchačů i publicistů, byl jsem na křest jejich prvního plnohodnotného alba zvědav skoro stejně, jako na album samotné…
Pro velký obrázek klikni A netěšil jsem se marně. Divadélko JoNáš je velmi příjemné a jak uvidíte později, bylo naprosto zaplněno. Pan vydavatel Jiří Sláma (Avik) se sám chopil moderátorského mikrofonu a bez zbytečných řečí uvedl prvního hosta večera – skupinu Lidee noire. Ta zahrála velmi dobře (je s podivem, že píseň, kterou předvedli bez mikrofonů, vyzněla úplně nejlépe. Zvuk byl vůbec nejslabším článkem večera…), a pak se již ujala prvního neplánovaného křtu a předávala dary – CD vypálené (snad) z hlíny, strom téměř bez kořenů a žabí nápoj, neboť kapelnice a zpěvačka Irena Motlíková je prý jejich velkou obdivovatelkou.
Martin Šíl se snažil přesvědčit diváky, že CD, které je již jednou vypáleno (z hlíny) se již vypalovat nedá a všichni zájemci si ho musí koupit. (Dovoluji si podotknout, že někteří mohou originál Čarodějnou příští týden vyhrát na InternetFOLKu!!). Taktéž o kvalitě břízy, kterou urval cestou z Chomutova do Plzně přesvědčoval marně, přestože zbytky kořínků strkal přítomným divákům až pod nos. Pokud jste nepochopili smysl oněch tří darů, vysvětlím, že se jednalo o upravené rčení o tom, že muzikant má zasadit strom, vydat cédéčko a nejspíš se i sem tam něčím zeleným opít…
Pro velký obrázek klikni
Grasscocktail byl dokonce přivolán pod pódium a musel zde nápoj přímo ochutnat! Vzhledem k tomu, že ho nevrátili, ale odnesli si ho a v mžiku džbánek vyprázdnili, troufám si tvrdit, že tekutina byla nejen nejedovatá (s Irenou jsem komunikoval ještě včera), ale i chutná. O jaký pamlsek se jednalo, jsem se však již nestačil přesvědčit.
Jako vrcholný dar si ovšem Lidee noire připravili nefalšovaný žabí tanec. Škoda, že nevlastním videokameru, protože záznam tohoto čísla by stál za stahování snad i těm, kteří jsou připojeni přes modem. Písnička snad z padesátých let, nefalšované kvák a skřehotání děvčat a k tomu kreativní tanec rozchechtali snad opravdu všechny lidi v sále (včetně samotných účinkujících).
Po Lidee noire vystoupila písničkářka Barbara Šindelářová za doprovodu kytaristy, jehož jméno a zemi původu si nepamatuji. Barbara má příjemně zabarvený hlas, ale písničky šité podle jednoho vzoru a textově příliš složité a plné nejen opotřebovaných slovních obratů, ale i přemíry naj naj naj, na na na a naj na naj na. Také mluvený projev zatím není nic moc. Ale když na sobě bude pracovat a nechá si sem tam poradit od zkušenějších kolegů, možná budeme časem příjemně překvapeni.
Pro velký obrázek klikni
Po přestávce konečně nastoupil oslavenec – skupina Grasscocktail. Ale jejich muziky jsme si zpočátku moc neužili. Sotva totiž zahráli první písničku, vtrhl na jeviště Přemek Haas – zvukový mistr, skladatel, multiinstrumentalista a zakladatel skupiny Navzájem. Dostal totiž za úkol sehnat hvězdu večera, která by cédéčko Čarodějná Grasscocktailu pokřtila. Ještě při příchodu na pódium sice telefonoval tuším se Stingem, ale pak oznámil, že Stingovo letadlo má spoždění, Bill Monroe nebere telefon a ani další hvězdy nemají čas. A že se tedy křtu ujme sám. A začal připravovat tekutinu, která se podobala rajčatovému džusu, ovšem přidal do ní trochu „trávy“ … Prý ten grass a koktejl.
Pro velký obrázek klikni
Křest oním kokteilem pak provedli Přemek Haas a majitel vydavatelství Avik Jirka Sláma.
Pro velký obrázek klikni
Došlo samožřejmě i na šampaňské…
Pro velký obrázek klikni
K tomuhle obrázku podala zasvěcený komentář Irena Motlíková: „Na fotce, jak pijou diváci, jsi zachytil Lukáše Šebestu (ten s lahví) s partnerkou a Luďka Schmolla ze skupiny Alternativa, pak je výherkyně CD Radka Eliášová a vedle ní Honza Bíba z Vabank Unitu (myslím, že ten chytil polité pokřtěné CD). A asi ob dvě řady vykukuje v žíhaných šatech Vlaďka Haasová a vedle ní dcera Baruška (první výherkyně CD)… vlevo u zdi ještě asi v bílém tričku výherce pobytu na Vogelsangu, ale tím si nejsem jistá, to už je máznuté.. V první řadě máš kus kytaristy Franceska víc lidí tam nejde rozeznat…“ Z toho si můžete odvodit, že se soutěžilo o 2 CD, že se losovaly vstupenky a výhrou byl víkendový pobyt na ranči Vogelsang, že v sále bylo muzikantů až hrůza…
Pro velký obrázek klikni A Grasscocktail hrál a hrál. Irena zpívala uvolněně a (čímž mě příjemně překvapila) v písničkách, ke kterým se to hodilo (Pohádka) i jemně a procítěně. A celé se to příjemně poslouchalo a čas plynul až nečekaně rychle. Teď jsem jen zvědav, zda se atmosféru písniček podařilo zachytit i na křtěné album Čarodějná. Doufám, že ano, protože živě je Grasscocktail opravdu ve výborné formě.
