Díky Petru Kocmanovi se Greenhorni ubránili jistému zakonzervování v nostalgických vzpomínkách na minulost a těžení z ní. Ono to některým kapelám a jednotlivcům sice přináší úspěch, ale někdy takové CD nebo vystoupení pak působí jako návštěva muzea. Pěkného muzea, ale přeci jen muzea.
Tomu se, alespoň na tomto CD, Greenhorni vyhnuli a myslím, že je to zásluha souhry textařských zkušeností a stále více patrné swingové orientace Honzy Vyčítala s elánem, drivem a moderně countryovým zaměřením Petra Kocmana. Oba se také poctivě, až matematicky přesně střídají ve zpívání jednotlivých písniček. Honzův zpěv je natolik ojedinělý, že je zbytečné cokoliv o něm zmiňovat – vše co slyšíte (a co někdy trošku tahá za uši) je patentovaná a chráněná značka, dělající Honzu Vyčítala navždy ojedinělým a originálním. Petr Kocman se naopak drží standardů moderních amerických zpěváků. A střídají se i aranže – Vyčítalovy písně jsou tradičnější anebo swingovější (Stříbrný duch), větší prostor dostávají dechy, Kocmanovy písně jsou moderněji kytarově znějící (Country zná). Texty jsou stoprocentně Vyčítalovy, pro sebe si nechal spíše příběhy a vyprávění osvědčených témat (Dobrodružství šesti trampů), Kocmanovi přenechal ty akčnější (Bye, bye, balím), muzika dílem převzatá, dílem z dílny P.Kocmana. Zásluhu na moderním a přitom tradice dbalém zvuku mají samozřejmě i ostatní členové Greenhornů.
Abych jen nechválil – zejména na titulní Dalas je znát, že Honza Vyčítal si swing pouze oblíbil (snad proto, že je muzikou amerických vojáků), že není jazzman a swingem nežije. Pokud znáte Dalas v podání Original Indiga či jiné tradiční jazzové kapely, mohlo by vás Vyčítalovo pojetí hned na začátku desky mírně otrávit. Nedejte se, zbytek desky je pak už mnohonásobně lepší. Slabší okamžik, tentokrát textový nalezneme ještě v písni Chlap na pobřeží, kde se rýmuje např. vidinou/rybinou. Mezi naopak silnější než průměr bych zahrnul třeba Já do piva neslzím nebo Skoro úplně, ne však dost, kde zpívají oba dva a Honza ukazuje, že moderní country s kytarami taky stále umí. Deska obsahuje 17 písní, z toho jsou 3 bonusy (ve srovnání s čím jsou to bonusy?), na závěr je píseň Ameriko, tvé hvězdy svítí dál, kde zpívají navíc W.Daněk, R.Křesťan, K.Zich a Spirituál Kvintet. Na obalu CD jsou písně rozděleny na stranu A a B. Jak se něco takového může stát asi 20 let po vynálezu CD opravdu nechápu.
Greenhorns s Honzou Vyčítalem a Petrem Kocmanem (takto bych upravil nápis na obalu CD) natočili sympatickou, poctivou desku, bez zbytečného předvádění a přitom jakoby mimochodem předvedli daleko více, než jiné hvězdy.
Greenhorns – Dalas! Venkow 2003, 54 min Dalas, Rychlá jízda z lepších časů ke zlým, Stříbrný duch, Ze všech snů…, Claude Dallas, Country zná, Dobrodružství 6 trampů, Bye, bye, balím, Chlap na pobřeží, Já do piva neslzím, Jestřáb čas, Nic nezmůžu s tím, Až se včera večer odpoledne setmí, Skoro úplně, ne však dost, Pojď se mnou pár dní nádherně žít, Vidět svět ze střech mrakodrapů, Ameriko, tvé hvězdy svítí dál.
