OSAMĚLÝ TYJÁTR, Michal Braxatoris Dlouho očekávané CD stihlo po hektickém výkonu zúčastněných vyjít nachlup v ohlášeném termínu. Vznikalo přibližně od jara a Michal Braxatoris nás s ním postupně seznamoval na svých sólových vystoupeních před koncerty Bafala, nebo na letošních folkových festivalech. CD obsahuje 13 písniček hudbou a texty napsal Michal. Většinou se doprovází sám na kytaru, občas vypomáhají muzikanti z Bafala (Viktor Levitus – kytara, Petr Maršík – baskytara), ale i řada jiných (tradičně Martina Fialová – hoboj, Jarda Šantrůček – piano, klávesy, Petra Sladká – zpěv a školní sbor – zpěvy). Mýlí se ti, kdož kalkulují s tím, že v Osamělém tyjátru jde buď o Bafalo unplugged, nebo o náhodně posbírané písně původně pro Bafalo, co se dají hrát i sólově. Nikoliv. Osamělý tyjátr je Braxova osobní a veskrze intimní výpověď a tomu je na CD podřízeno vše. Proto je lhostejné, zda se zpívá nahlas, či potichu. „Šlo mi jen o to na chvíli otočit čas proti proudu, či ho alespoň zastavit. Chtěl jsem všem těm blízkým či vzdáleným, ale taky sobě udělat radost a připomenout jim, že zapomínat je zbytečné. Podle mého názoru totiž pravdy a lásky opravdu nestačí k pokoření lží a nenávistí…“ píše na obalu desky ten věčný rebel, narozený ve znamení blíženců, kteří prý žijí dvojím životem, a nastavuje nám svou druhou tvář. Tvář velmi osamělé, zranitelné a lyrické duše, kterou obnažil v prázdném tyjátru. Většina písní jsou balady, s výraznými melodiemi, které se lehce a hluboko vrývají do paměti, s promyšleným doprovodem kytary. Jakékoliv hudební srovnání s nějakým existujícím vzorem kulhá, Braxa je svébytný a nezaměnitelný nejen hudebně. V Tyjátru, kde se divadlo k nerozeznání prolíná s reálným světem, Michal užívá v textech i výrazu nástroje, které bychom každému jinému nevěřili, a na které si proto většina písničkářů folkových, a ani šansonových netroufá. Místa, kde by každému jinému vyrostla rétorika velkých a zbytečných slov a afekt, Braxa prokládá sám sebou: Tady mě máte, celého, nic víc už nemám, už nic jiného nejsem, v nic jiného nevěřím a jinudy už pro mě cesta není. A právě proto si může dovolit užívat symboly, obraty a pravdy, kterým řada z nás už v tomto světě nevěří, nebo se je stydíme říkat nahlas. Od prvních tónů jsme udržováni mezi divadlem a realitou (Planeta komedie, Míno, Masky) a syceni samotou (Ruce za hlavou, Legionář).
Přece jen si však jednu analogii neodpustím. Když jsem před časem poprvé slyšel Michala zpívat Ruletu a zavřel oči, najednou jsem se octnul kdesi na Tagance a uslyšel i uviděl Vladimira Vysockého. Ale pro tento nevšední a ryzí zážitek a mražení po celém těle si musíte dojít Braxu poslechnout naživo.
A to je můj další pocit z CD Osamělý tyjátr, jednotlivé písně postupně dozrávají jako víno. Možná, že se s některými mělo s nahráváním ještě počkat, možná že jsou pozvánkou na příští koncerty a zrání.
CD Osamělý tyjátr je i důležitým poselstvím folkové scéně: Zrodil se nový písničkář! A narodil se už dospělý. Charismatický. Nedá se s nikým splést a vyplnil místa, kam si dosud troufal málokdo.
Michal Braxatoris: OSAMĚLÝ TYJÁTR, natočeno ve studiu KOCOUR 2001,
Balerína od Kolína, Bourec morušový, 99, Óda na beton, Na bílé dni, Masky, Legionář, Planeta komedie, E-mail do větru, Míno, Ruleta, Ruce za hlavou, Tyjátr
celkový čas 42:45
QUO VADIS, Michal Braxatoris a Bafalo Na svém druhém CD nás živel Bafalo opět ubezpečuje ve víře, že cokoliv o něm bude napsáno, bude napsáno nedokonale a nevýstižně, jako se obtížně popisuje velká voda, požár, či jiná významná událost. Sami svůj styl nazývají heavy-folk-total-grass. Mají kořeny v jazzu v bluegrassu a určitě v blues. Všechno to ale přefiltrovali do specifického bafalího hudebního projevu, kde tak trochu popřeházeli naše vžité a škatulkové představy o tom, jak a co se má v hudbě dělat.
Instrumentální stránka Bafala – se rovná preciznost a interpretační vyspělost. Ortodoxní bluegrassisty musí určitě napoprvé zaujmout banjo Petra Vošty. Nejen zaujme, ale zároveň přesvědčí, že banjo nebylo vymyšleno jen pro country. S cizelérským zaujetím a až pedantní precizností Vošta ukazuje, jak tento nástroj použít v klasických BG aranžmá a zároveň jej umístit do zcela nových hudebních rolí – píseň Zas. Dalším z charakteristických tvůrců zvuků v Bafalu je foukací harmonika Karla Slavíka. Dovedu pochopit vlivy bluegrassu na jeho foukačku, ale jak se mu do genů přefiltroval vliv bluesové harmoniky Johna Mayala, to je úplná záhada. Na české folkové scéně asi není jiná tak dokonale hraná foukací harmonika. To však ještě není u konce přehlídka bohaté hudební galerie Bafala. Následuje Petr Maršík a jeho bezpražcová baskytara. Přemýšlivý, až hloubavý projev s možností charakteristických klouzavých zvuků jeho basy umožňuje doprovod písní pouze s jeho nástrojem a to bylo doposud výsadou jazzu. Na CD je pouze basou doprovázena píseň Tělo na obtíž, podobné zážitky mají posluchači Bafala z koncertů i při slavné Tears In Heaven od Erika Claptona. Služebně nejmladší muzikant Bafala Viktor Levitus velmi pohotově uvolnil Braxu pouze pro zpěv. Levitus si hudebně dobře rozumí s Voštou a společně drží rytmiku kapely, že zde absence bicích není na škodu, ba naopak. A nad tím vším se zvedá mohutný hrdelní zpěv Michala Braxatorise, bez kterého by to nebylo Bafala a naopak.
Na CD QUO VADIS najdeme 12 nových písní a prémii Hrábě, kde doporučuji vydržet první čtyři minuty jakéhosi praskání ohně a pak se dočkáte. Tématicky se CD drží osvědčených symbolů: Hvědy, Vesmír, Ptáci, Rozchody, Milování. Braxa nezapomněl ani na humorné burlesky, které reprezentuje Žabajka man. CD téměř matematicky střídá písně rychlé a pomalé i styly: folk, BG, blues. Ti, kdo byli zvyklí na výhradně Braxův sólový part, budou mile překvapeni sbory v písni Únik. Všechny písně jsou po většině od Braxy, pouze text k Tělu na obtíž napsal Jiří moravský Brabec.
V čem je tedy posun Bafala od doby vydání svého prvního CD Žena – ďábel? Předně celý hudební projev kapely je vyzrálejší a profesionální. Dále jsou na desce hudebně přesvědčivě zpracovány nové náměty a toto CD QUO VADIS určitě představuje mnohotvárnější a bohatou hudební hostinu.
Michal Braxatoris a Bafalo: QUO VADIS, natočeno ve studiu KOCOUR 2001
Chci Tě vzít, Kam kráčíš, Rekviem pro jednoho z dvou, Zas, Valčík, Žabajka man, Falešnej hráč, Ptáci, Nevěra, Tělo na obtíž, Little Jane, Únik, Hrábě live in Klub Kocour
celkový čas 50:43
Josef Vančura
