První demo začíná recitativem o harpyjích. Úmyslně (?) neumělý předes vás nesmí odradit od dalšího poslechu nahrávky. Petr Wagner sice opravdu recituje jako na základní škole, avšak třeba je to autorský záměr, který jsem nepochopil. Úvodní opus však po necelých 40 sekundách skončí a před vámi se rozletí opět Harpyje, tentokrát však ve formě instrumentální skladby. Nastupuje flétna s kytarou, přidá se violoncello. Na začátku je to líbivý folk, který se postupně přetaví v akustickou alternativu, ve které kytara hraje roli rytmického nástroje. Flétnová sóla podmalovávají lehké perkuse a vám se Noi začínají líbit. Jednoduchost a přitom neotřelost aranží oceníte i v dalších skladbách, já jsem si například vychutnal hru violoncella v písni Noir desire. Ovšem vrchol první demonahrávky nastupuje s šestou skladbou Ty a já. V úsporném textu je řečeno vše potřebné o vztahu mezi člověkem-zpěvákem a Tím, který je nad ním. Ačkoli si Petr Wagner dovolí jen velmi střídmý tónový rozsah, má píseň silnou melodii, kterou umocňují krátké flétnové vstupy.
Tak jako demonahrávka z roku 1999 začala onou podivnou recitací, vplujete do druhé části recenzované kolekce (tedy do druhé demonahrávky skupiny NOI) na vlnách čehosi zvláštního. Foukání, kvílení, expresivní přednes, výkřiky a přitom velmi pečlivá výslovnost (ta je ostatně samozřejmostí ve všech skladbách). Takové je Intro, po němž následuje klidná (řekl bych folková) písnička Eli Eli. Je těžké vymyslet něco originálního a přitom nenásilného, chceme-li zpracovat téma Ježíšova utrpení. Tady se to podařilo: „Když v dřevě sténaj hřeby / a krví zem se plní / slova stoupaj k nebi / a kolem nikdo není.“
Druhá kazeta je vůbec zvláště po textové stránce ještě vybroušenější než první. Vedle už zmíněného vkusně zpracovaného tradičního tématu (Eli, Eli) zde najdeme i náměty méně ohrané (Husa v mlze), přičemž vše je zpíváno tak nějak ledabyle, monotónně a přitom působivě.
V poslední skladbě s jednoduchým akustickým doprovodem (Sníh na poli) krása textového sdělení graduje: „Sténali havrani na větvích o první lásce. (…) Šlépěje šelem se v podivných kruzích vracejí / jak moje ruce, když bloudily jejími vlasy.“ Až nahrávky skupiny NOI konečně vyjdou i na CD a vy si je pořídíte, určitě se k nim také budete vracet. Stojí to za to.
Natočeno v brněnském studiu TWR v letech 1999–2000
Žánr: nedefinovatelný
Celkové hodnocení: dobré
Milan Tesař.
Autor je redaktorem Radia Proglas a článek je zveřejněn s jeho souhlasem.
