V množství českých bluegrassových kapel není jednoduché odlišit se od ostatních. Monogram donedávna vyčníval mimo jiné repertoárem postaveným na písních v angličtině. Na základě toho, co jsem od této kapely dosud slyšel, jsem ji soukromě řadil do kategorie "instrumentální projev je téměř dokonalý, ale trochu tomu chybí energie". Bez mučení však přiznávám, že po poslechu nejnovějšího alba už o absenci náboje mluvit dost dobře nelze, zmizela však i angličtina jako odlišující prvek.
Album Cestou Odyssea natočil Monogram v téměř stabilní sestavě Jakub Racek (kytara, sólový zpěv, elektrická kytara), Jaromír Jahoda (banjo, zpěv, elektrické banjo) a Zdeněk Jahoda (mandolína, zpěv, mandola), jen na postu basisty došlo od předchozího alba ke změně – Libora Kameníka vystřídal Pavel Lžičař, který kromě bluegrassu hraje také swing, což je na muzice opravdu znát (kapela se navíc i v této sestavě už stačila skvěle sehrát). Jako hosté si zahráli Pepa Malina (housle), Luboš Novotný (dobro) a Petr Novotný (klávesy).
Album slibuje něco nestandardního už modrozeleným obalem se schematickým znázorněním několika planet. Nejvýraznější novinkou je však odklon od angličtiny k češtině (pod zpívanými skladbami jsou podepsáni Petr Kůs a Jakub Racek; instrumentálkami přispěli kromě Jakuba Racka i bratři Jahodové) – mám-li ovšem být upřímný, nepovažuji to za šťastný nápad. Ukazuje se totiž, že textová složka je v mnoha případech zcela nepodstatná, což by u textů v angličtině až tak nevadilo. Klidně se přenesu přes gramatické rýmy či nadbytek osobních zájmen ("já do svý kapsy sáhnul"), po obsahové stránce však texty obsahují opravdu mnoho vaty a málo myšlenek (pro srovnání ocituji refrény dvou písní: "Dále jít, sílu mít a chtít tu být." a "Mám důvod chtít volnej svou cestou jít, spoután láskou tvou bych ztrácel touhu tě mít."). Uvádět navíc takové texty na obalu mi připadá zbytečné.
Občas se bohužel utne dokonce i mistr textař Petr Kůs (Nechte slzy spát), z jeho dílny nicméně pochází také píseň Sliby chyby, která je pro mě nejlepší skladbou celého alba: skvěle houpavý mollový swing nezní příliš bluegrassově a přitom mezi ostatní písně zapadá velice dobře. Podobně se vyvedla i skladba Osud nikdo nezmění oživená zvukem dobra či houslemi podbarvená píseň Novej den, která už stačila zabodovat i v posluchačské hitparádě Country Radia. Vynikající jsou také všechny tři instrumentálky, podle kterých bychom Monogram mohli zařadit spíše do newgrassového proudu (zejména díky partům mandolíny a banja). Kapela ovšem s přehledem zvládne i tradiční vypalovačku Píseň univerzálního bluegrassáka /pub (ta je bohužel opravdu tak hloupá, jak napovídá její název – "koukněte, lidi, buď jo, anebo ne") nebo pomalejší countryový kousek Ten plamen pálí dál, který bych si dokázal představit spíš v podání Jakuba Smolíka nebo někoho podobného a který na albu působí trochu rušivě.
Očekáváním virtuózní instrumentace na tomto albu Monogram opět bez jakýchkoli výhrad dostál, zpěvu dominuje sólový hlas Jakuba Racka a vícehlasy se zde spíše šetří – mají funkci koření, které již tak vynikající dílo ještě vylepšují. Jakkoli tedy mohu mít k albu Cestou Odyssea výhrady, je mi jasné, že k téhle muzice se budu vracet často a rád.
Monogram: Cestou Odyssea, Good Day Records 2004
(Cestou Odyssea (Universe); Sen; Kyvadlo časů; Pán co kdysi doutník; Osud nikdo nezmění; Jsem jarní příval; Ten plamen pálí dál; Vosa v láhvi; Nechte slzy spát; Píseň univerzálního bluegrassáka /pub; Jen pojď dál; Sliby chyby; Jake the Snake; Novej den)
WWW: http://monogram.zde.cz/
