Držíme v ruce ještě teplý balíček CD vypálených nebo vylisovaných, čerstvě zabalených, a přemýšlíme, co s ním. Producenta jsme odvrhli už při odchodu ze studia, pokud jsme nějakého měli. Manažer tvrdí, že obejde pár obchodníků a ti se o dílo jistě poperou, aby měli širší sortiment. Když se z dvacátého obchodu vrátí s konstatováním, že nejenže nevěděli, že jsme vydali CD, ale ani nevěděli, že vůbec už deset let existujeme, cítíme, že je něco špatně.
Situace, kdy obecenstvo lačně obíhalo prodejny a hledalo, co je kde nového, již minula. Zboží se samo cpe zákazníkům do tašek a zákazník, vědom si toho, nejde do obchodu hledat, ale nechat se najít. Po tímto úhlem pohledu nesmíme počítat cenu CD v částce, kterou bychom získali od regulérního kupce, ale musíme si zvyknout uvažovat o placce v kritériích skutečné výrobní ceny. Budeme pak překvapeni, jak snadno se nám bude část našeho drahocenného nákladu rozdávat. Jen na první pohled to vypadá, že je to milodar, nebo nenávratná investice. Ve shodě s větou o zákaznících, ani manažeři hudebních programů rádií neobíhají prodejny a koncerty a položku „nákup tuzemských CD“ v rozpočtu žádného rádia nenajdete. Zabalit CD a poslat jej do rádia (ne jednoho, ale každého, které jen trochu zavadí o jen trochu podobný styl muziky muzice naší) je to minimum, co můžete pro svůj lesklý výlisek udělat. Počítat, že se „chytne“ každé, je bláhovost, naopak, chytne-li se jedno z dvaceti, je to úspěch. Větší šance je, zajdeme-li do příslušného média osobně. Dalším minimem je nechat jen jeden kotouček. Jak ten se snadno zakutálí! A nezakutálí-li se, a hudební manažer zařadí nějakou písničku z vašeho CD do playlistu, komentující moderátoři budou jen koukat, co to je za neznámou písničku a radši se rozhovoří o sousední, dobře známé hvězdě a váš hudební skvost proplyne éterem jako vánek bez povšimnutí. Pocit, že dát CD do soutěže je rozhazovačnost, vede opět jen spolehlivě k tomu, že o vašem CD a o vás nikdo zase vědět nebude.
A výše uvedený odstavec platí přiměřeně i o médích tištěných – redaktoři kulturních rubrik provinciálních plátků často nemají o čem psát do sobotních příloh. Zde ne náhodou připomínám rčení „I negativní reklama je reklama“ – chránit svoje CD před zraky kritiků odborných časopisů, protože víme že zpíváme falešně a oni to poznají, je liché. Odvážnější kapely si pak troufnou své CD inzerovat i samostatně. Všechno tohle odpadá, povedlo-li se nám vnutit se pod křídla nějakého propagace schopného vydavatelství, ale to jsme vyloučili již na začátku.
Situace je bohužel taková, že jen nejvstřícnější obchodník vezme CD z ulice do prodeje tzv. „do komise“. Co je s tím problémů zejména při dobývání peněz z obchodníka, je zřejmé. Neměli bychom opomenout možnost prodeje CD na svých koncertech i koncertech spřátelených kapel, včetně festivalů. A měli bychom se tomu jaksepatří věnovat – jde přeci o to, abychom dostali zpět peníze vložené do zrodu našeho lesklého dítka. Věta – „kdybyste chtěli CD koupit, tak přijďte do zákulisí o přestávce“ spolehlivě odradí dvě třetiny potenciálních kupců, kteří netouží motat se sklepními prostorami neznámého divadla a blekotat cosi o tom že jdou koupit CD. CD musí skočit návštěvníkovi do náruče – neuvidím-li placku nabízet se nejpozději před vstupem do sálu a samozřejmě i po skončení koncertu, šance, že si jí koupím, klesá exponenciálně. Na možnost prodávat svoje CD internetem již většina kapel přišla díky tvůrcům svých stránek, ale vyžaduje-li objednání CD víc než jedno kliknutí a platbu jinak než na dobírku (tedy PO doručení), šance se opět vzdalují v nenávratnu. Ani nejnadšenější propagátor elektronických peněz nemá rád, když musí platit dopředu a dostane informaci, že teprve pak se budeme vaším přáním zabývat.
Všechny výše popsané úkony jsou dlouhodobého charakteru a zejména u „naší“ muziky, která stárne o něco pomaleji, než komety populární hudby, není nic neobvyklého, že teprve roční a delší snažení začne nést ovoce. Je lépe mít jedno CD, stárnoucí pomalu tím, že z něj jde čerpat více písní, než každý rok CD nové s jedinou písní použitelnou, a to předchozí ještě v kompletním počtu výlisků.
