Mohli bychom tedy zajásat, že si při poslechu jednotlivých písní alba poskládáme reprezentativní kaleidoskop představ o nejpopulárnější folkové zpěvačce. Bohužel však do hry vstupuje několik dalších osob, které tuto představu trošku nabourávají. Nejdůležitější z nich je osoba právnická, vydavatelství BMG. Podpis smlouvy s pobočkou nadnárodního koncernu je pro Pavlínu Jíšovou zárukou, že se její album dostane do obchodů, singly do rádií (ale kolik z nich je bude hrát?) atd. Na druhé straně si však firma jistě nadiktovala podmínky, za jakých nahrávka vznikala. Neznám tyto podmínky, a tak mohu pouze spekulovat: Kdyby album vydala nějaká menší firma (například Ji-Ho Music, jehož spolumajitel Pavel Jim Drengubák na novém albu s Pavlínou spolupracoval jako producent), doprovázela by zpěvačku její koncertní kapela A basta, nebo by se ve studiu také střídali hosté zvučných jmen? A která z variant by byla pro výsledný zvuk lepší?
Je asi zřejmé, že varianta s kapelou A basta by lépe lahodila uchu „běžného folkového fanouška“. Takto na desce účinkují sice výteční (a především známí) muzikanti, kteří však výsledek posouvají někam k softrocku nebo modernímu country, což je hudba přijatelná pro větší množství posluchačů. Není to na škodu, deska zní moderně a v žádném případě ne špatně, jen je z ní trošku cítit kalkul firmy (aby se to dobře prodávalo!). Na úpravě písniček, které autorka asi skládala jen tak s kytarou, se podílelo několik aranžérů, jejichž jména najdete v pečlivě vybaveném bookletu CD.
Pojďme však k samotným písničkám. Zatímco o nejnovějším řadovém albu skupiny Nezmaři jsem psal jako o „mužské desce“, Pavlína Jíšová jako sólistka představuje posluchačům své ženské myšlení. Že v textech bude převažovat citový pohled na svět, prozrazuje už název alba a titulní skladby. Láska je nádech však není žádná začátečnická rýmovánka ve stylu „láska/páska/sedmikráska“. Zpěvačka se představuje jako citlivá, avšak zralá žena, která jako autorka překvapí zajímavými obraty. Verš: „Na bílých hadech proplazím každý kout“ posouvá jinak vcelku banální téma písně do pomyslné kolonky „Nepřeslechnout! Stojí za pozornost!“
Na začátku následující Vím ve vás nepříjemně zamrazí při poslechu slov „Až se ti jednou budu zdát“. Podobnost s písní Jakuba Smolíka však zde končí. Právě Vím považuji za jednu z nejhitovějších skladeb celého alba (samozřejmě vedle titulní písně). Pěkně se také poslouchá folkrocková Až se naučím mlčet (jen jsem přes několikeré poslouchání nerozuměl části textu, až jsem se musel podívat do bookletu… Aha, ono je to „o králi Artuši“!). Hitové ambice mají i Vlaštovky (ovšem která píseň z tohoto alba nemá šanci stát se velkým hitem???). Zde bych však, být panem aranžérem, byl zdrženlivější. Text je příliš intimní a k rychlejšímu folkrock/country zvuku mi příliš nesedne.
Ne všechny texty alba pojednávají o lásce mezi mužem a ženou. Pavlína Jíšová se vyznává i z jedné své lásky hudební. Písní Janis skládá hold slavné muzikantce a právě zde by trošku ostřejší zvuk naopak nevadil. Za zmínku dále stojí závěrečná píseň Jsem, vybraná jako druhý singl. Je z těch, které vás asi nezaujmou na první poslech, avšak o to více se vám zadřou do mozkových závitů.
Při glosování jednotlivých písní jsem zapomněl zmínit alespoň některé muzikanty, kteří Pavlínu Jíšovou doprovázejí. Tak namátkou: kytarista Michal Röhrich (ex-Cop, Semtex aj.), baskytarista Petr Vavřík (Buty), bubeník Pavel Plánka (Neřež), kontrabasista Pavel Jim Drengubák (Nezmaři), v roli vokalistů Tonda Hlaváč (Nezmaři) nebo Viktor Porkristl (Kamelot) a další. Na koncertech místo nich uslyšíte členy skupiny A basta a nedomnívám se, že by výsledek byl horší než to, co slyšíte na albu.
Album Láska je nádech je autorskou a pěveckou výpovědí výborné zpěvačky a čím dál lepší autorky. Pavlína Jíšová však musela pravděpodobně udělat jisté ústupky vydavateli. Neříkám, že přímo ke škodě věci, avšak některým písním by komornější aranžmá slušelo víc. Přesto pokládám album za povedené a v současné době se k němu doma velmi často vracím. Jak jsem už napsal výše: Co píseň, to hit. A to zde asi bylo cílem.
Vydavatel: BMG Ariola ČR
Rok vydání: 2001
Žánr: folk
Celkové hodnocení: lepší průměr
Milan Tesař
Autor je redaktorem Radia Proglas a článek je uveřejněn s jeho souhlasem.
