Od pátku 11.5. do neděle 13.5. se na Konopišti konal jubilejní desátý ročník Folkového kvítku, jednoho z největších festivalů v Čechách. Pohled na plakáty v metru, ve všech pražských tramvajích a tu a tam i na billboardových plochách dával tušit, že pro řadového diváka to bude docela náročný víkend – dvacet pět hodin muziky během třiceti tří hodin života. Narozdíl od minulých let byl letošní Kvítek dvoudenní.
Folkový kvítek je zejména velký festival, během kterého se také koná „nejlukrativnější“ dětská folková soutěž, kvůli které původně vznikl. V soutěži hrají děti vlastní písně a odborná porota hodnotí jak obratnost textů a melodií, tak i pódiový výkon – instrumentální, vokální, a třeba i dojem atp. Z toho plyne, že soutěžících sice nebude moc, avšak ten, kdo sem z předkola postoupí, je již zase téměř vždy zajímavá osobnost. Soutěží se o sošku, věcné ceny (horské kolo, letní pobyt… apod.), ale také o účast na zajímavých festivalech či v zajímavých projektech.
Festival je to jiný než většina ostatních – je pořádaný neziskovou organizací za účelem získání peněz pro lepší kulturní a sportovní vyžití dětí z dětských domovů. Přiznám se, že jsem si namátkově zjišťoval v jednom dětském domově, jestli jim tedy Květ (pořadatel Folkového kvítku) někdy nějak pomohl, a oni mi opravdu začali vyprávět, co všechno díky němu mohou realizovat. Takže na tom asi něco bude. O zábavní vyžití dětí je postaráno i na Kvítku samotném – bohatý doprovodný program zálesáckých a zlatokopeckých her, možnost splutí Sázavy zdarma se Sport-S apod.
Do loňska býval Kvítek jednodenní, letos trval dny dva. Fakticky však od loňska narostl více, což by poznal každý, kdo na něj zavítal. Dosti markantní je i nárůst počtu neakreditovaných stánkařů – letos např. pronajal Městský úřad v Benešově stánkařům vně amfiteátru tolik prostoru, že člověk téměř váhal, zda-li je na folkovém festivalu, nebo někde na pouti. Každý větší pořadatel ví, o čem mluvím. Kamión „Las Vegas“ sklidil oprávněný posměch, na druhou stranu, třeba tradiční řetízkový kolotoč nebo „labutě“ by byly celkem dobrá legrace, leč ty sem nepřijely…
Pátek. 17:00, začátek. V amfiteátru je tak šest set lidí. Přeci jen je znát, že diváci jsou asi ještě někde v práci nebo nakupují. Luděk Khebl uvádí na pódium pražský Folklok. Objevuje se v něm nový kytarista. Rázem se ukáže, že je v zámeckém parku kolem přírodního divadla roztroušeno víc lidí, než se zdálo – do konce Folkloku je v areálu diváků něco málo pod tisíc. Folklok střídají Berušky, mladá šikovná dívčí kapela z Dobré Vody. Jsou držitelkami řady ocenění z dětských soutěží včetně Kvítku, stejně jako po nich následující písničkářka Žofie Kabelková. Hraje nejprve se svou kapelou, poté i sama. Ze západních Čech přijíždí Samson a jeho parta a po nich chomutovský Zlej sen. To už je asi tak osm hodin večer a v hledišti je lidí přes tisíc. Na scéně se objevuje Jablkoň, bez basisty, tedy Malá lesní Jablkoň. Jejich vystoupení je pro mě zlatým hřebem večera. Následuje Klíč, pro změnu bez violoncellistky. Cymbelín a Benedikta zavítali ukázat, kam se ubírá mladá progresívní moravská scéna. Brněnská Lehká noha s Michalem Vašíčkem posunuje bigbeatový večer do závěrečné části. Objevuje se Nadoraz a po něm Vladimír Mišík a ETC. Jsou dvě hodiny ráno. Při východu z areálu si nelze nevšimnout, že většina kempujících na páteční koncert nedošla, ale zůstala v kempu. Na loukách kolem amfiteátru není pro stovky stanů a širákujících k hnutí.
Sobotní ráno mohl ten, kdo se vzbudil, strávit v nedalekém Benešově na náměstí. Za krásného počasí (které mimochodem trvalo celý víkend) zde vystoupil Zlej sen, Jeroným Lešner a Husí kůže, Benedikta a taneční skupina Crash dance.
V jedenáct zahájily Mošny hlavní festival. Jelikož je areál velice pohodlně dostupný z kempu, hlediště se zaplnilo snad během dvou písní, takže při vystoupení Vojty Zíchy a Druhé mízy již na lavičkách sedělo a leželo kolem dvou a půl tisíce diváků. Po poledni začala první část soutěže Folkový kvítek, a to soutěž kapel, kde si trofeje odvezla břeclavská Rovnátka, na dalších místech skončily Berušky a Amazonky z Jablonce a okolí. Než přijde druhý soutěžní blok – soutěž jednotlivců – hrají další hosté. Po několika letech se na Konopišti objevuje Devítka. Po ní přichází Neřež. Koncert graduje, a to je půl třetí odpoledne. Druhý soutěžní blok má poměrně jasný průběh. Písničkářka Martina Trchová vítězí, za ní zůstává Alena Vítová, též členka Berušek, a Magdaléna Brožková z Turnova. Většina cen tak opět i letos putuje na sever, kde provozuje rodina Cidlinských hudební školu jménem Ciskotéka, kam tyto děti chodí hrát na kytary, a je to mile znát.
Na pódium nastupuje Pavlína Jíšová …a basta. V hledišti je přes tři a půl tisíce diváků. Cop představí v nové sestavě nové aranže některých starých písní. Mezitím se čtvrtina lidí v hledišti krčí k sousedovi, který půjčuje jedno sluchátko walkmana, kde v rádiu dávají přímý přenos hokeje proti Švédsku. Na scéně je Hop trop s novým repertoárem! Diváci vprostřed písní křičí na Samsona a Ujčíka „Déééj !!“, případně „Nedááál !!“ a v hledišti je veselo. Vyhráli jsme a na scéně se chystá Ivan Hlas a Navi papaya. V hledišti jsou přes čtyři tisíce diváků, přišli už i ti, kteří se doteď dívali na hokej. Ivan Hlas převálcuje všechny předchozí účinkující a je tu vyhlášení výsledků a po něm Kvokál v užší sestavě, ale s velkým drajvem. Nezmaři jsou klasika velkých scén, diváci zpívají a hezky se stmívá. Na kouzelnou atmosféru naváže Žalman a spol. a vždy překvapující Bokomara. Následují oslavy desátých narozenin festivalu, pro diváky je připraveno několik desítek dortů. Na pódiu tančí Crash Dance kankán. Již za tmy vstupuje na scénu Kamelot a hraje přesně to, co před třemi lety; amfiteátr je u vytržení. Oboustranně nostalgická vzpomínka. A blíží se opět tradiční „kvítkovská“ bigbeatová smršť: Čechomor, Semtex a Fleret. Koncert končí kolem třetí ráno. Někdo jde na mimořádný vlak, vypravený z Benešova speciálně pro Folkový kvítek, někdo nocuje a zbytek nejde spát vůbec.
Folkový kvítek patří k těm několika festivalům v Čechách, které mají svoji typickou atmosféru. Vstupné na pátek 100,- a na sobotu 160,- není vůbec vysoké, uvážíme-li, že zde vystupuje poměrně široké spektrum profesionální špičky. Je vynikající, že se dramaturgie ročník od ročníku záměrně proměňuje tak, že si lze jednotlivé Kvítky pamatovat i podle sestavy. Příště, 18.5.2002, budou na Konopišti hrát zase jiní. Aspoň se Kvítek neokouká.
A teď malá rekapitulace:
Pátek: hl. scéna (100,-Kč; 1200 diváků) Folklok, Berušky, Žofie Kabelková, Samson a jeho parta, Zlej sen, Malá lesní Jablkoň, Klíč, Cymbelín, Benedikta, Lehká noha, Nadoraz, Vladimír Mišík a ETC.
Uváděl Luděk Khebl a Petr Bohuslav
Sobota; scéna v Benešově: Zlej sen, Crash dance, Jeroným Lešner a Husí kůže, Benedikta
hl. scéna: (160,-Kč; 4300 diváků) Mošny, Vojta Zícha a Druhá míza, Devítka, Neřež, Pavlína Jíšová… a basta, Cop, Hop trop, Ivan Hlas a Navi papaya, Kvokál, Nezmaři, Žalman a spol., Bokomara, Kamelot, Čechomor, Semtex, Fleret.
Uváděl Radek Havel a Vladislav Růža.
Výsledky soutěže:
Autorsko-interpretační:
Porota: Pavla Marianová, Lucka Kaletová, Miroslav Fišar, Honza Železný, Jeroným Lešner, Luděk Khebl
1. Rovnátka (Břeclav), 2. Berušky (Dobrá Voda), 3. Amazonky (Malý Rohozec)
1. Martina Trchová (Praha), 2. Alena Vítová (Dobrá Voda), 3. Magdaléna Brožková (Turnov)
Divácké hlasování:
1. Berušky (Dobrá Voda), 2. Rovnátka (Břeclav), 3. Duo Bráchové (Blatnice)
1. Alena Vítová (Dobrá Voda), Martina Trchová (Praha), Ilona Riedlová (Brno)
Festivaly s účastí vítězů Folkového kvítku, tedy Rovnátek a Martiny Trchové:
Okolo Třeboně 29.6. – 2.7.
Zahrada 2001 Náměšť na Hané 4. – 7.7.
Porta 2001 Plzeň 4. – 7.7.
Kutnohorská kocábka 10. – 11.7.
Folkový lok na Hluboké 20. – 21.7.
Prázdniny v Telči 27.7. – 12.8.
Muzika Hrádek u Rokycan, 3. – 4.8.
Svojanovská hláska 10. – 12.8.
Žalmanův folkový Kyjov 11.8.
Jeroným Lešner
