Jen málokdo sehrál ve folkové hudbě a obrovské spoustě různě spřízněných žánrů a směrů tak velkou a důležitou roli, jako americký zpěvák, sběratel písní, mimořádný autor a hráč na několik nástrojů Pete Seeger. Před několika lety jsem sehnal starou nahrávku jeho pražského koncertu a pokoušel jsem se opatřit si i nějaké novější nahrávky na CD. Velmi mě překvapilo, že, ačkoli jsem o Seegerovi četl na každé druhé stránce všemožných pamětí, zpěvníků, sborníků a učebnic, nesehnal jsem po několikaměsíčním úsilí u nás jedinou jeho desku. Požádal jsem tedy jednoho svého přítele z USA, zda by to nezkusil za oceánem. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že ani v Americe není situace o moc lepší (později jsem zjistil, že z větší části je to způsobeno Seegerovým celoživotním levicovým postojem, díky němuž nesměl například patnáct let v USA do televize!). Johnymu trvalo několik dalších měsíců, než se dopátral pouhých dvou desek. Jedna z nich byla reedice legendární Seegerovy kolekce „American Industrial Ballads“ z roku 1956, na které za úsporného doprovodu vlastního banja Seeger zpívá sebrané písně amerických přistěhovalců, a druhá z nich je deska, o které bych vám rád něco napsal.
Pete Seeger se narodil v roce 1919, proto mě okamžitě překvapilo, že nahrávka byla pořízena v roce 1996, tedy v době, kdy Seegerovi bylo 77 let! Připravil jsem se tedy v duchu na pietní záznam někdejší slávy, ale hned první skladba mě velmi přesvědčivě vyvedla z omylu.
Album nazvané prostě „Pete“ zahrnuje skladby z různých období a pokrývá tak Seegerův repertoir od padesátých let, přes léta sedmdesátá až do současnosti. Nahrávka byla pořízena živě ve studiu, zařízeném ve stodole, což samo o osobě podtrhuje jakýsi upřímný a neuvěřitelně klidný charakter celého alba. Ačkoli se na seznamu hostí (kde je v nadpisu uvedeno Pete Seeger & Friends, tedy cosi jako Žalman a spol. :-)) objevují i tři sbory (!), je jinak tento seznam velice stručný, všehovšudy pouhá čtyři jména. Když si navíc desku poslechneme, zjistíme, že ani ti čtyři nehrají takřka nikdy najednou. Velká část písniček dokonce zazní v čistě písničkářském pojetí, s banjem nebo s kytarou. Ačkoli mě sbory užité v podobných nahrávkách většinou děsí, jde u Seegera o něco zcela jiného, než o pouhý majestátní dojem. Po odeznění prvních taktů je totiž naprosto jasné, že ono …and friends vyjadřuje vše mnohem hlouběji než cokoli jiného. Prostě sboristé z nejbližšího kostelíka přišli dávnému kamarádovi pomoci s nahrávkou. Jejich party jsou prosté a přímé, vedeny často v unisonu nebo dvojhlase a – ačkoli to snad bude znít nepravděpodobně – naprosto čistou jednoduchost celého alba toliko podtrhují. Seegerova kytara, ale hlavně banjo, udávají jasnou cestu a jeho neuvěřitelně jistý a pevný hlas nás po ní vede stejně bezpečně, jako před čtyřiceti lety. Zajímavé je, že na celé desce takřka neuslyšíme basu. Díky tomu vůbec nevzniká dojem doprovodné kapely, přičemž i aranže se drží zcela jednoduchých postupů a nesnaží se dělat z písniček nějakou „větší“ muziku. Je úžasné něco takového dnes slyšet, a slyšíme-li to navíc od někoho, kdo takhle hraje už přes šedesát let, je to tak působivé, že jen sotva to lze k něčemu přirovnat. Celá ta spousta let a zkušeností dodává každému tónu nepředstavitelného klidu a vnitřní čistoty. Nemá vůbec smysl nějak podrobněji se rozepisovat o hudebním provedení jednotlivých písní, protože je tak přímé a nevykalkulované, aniž by ovšem tímto jakkoli omlouvalo eventuální neumětelství, že by to hraničilo s nepochopením věci. Snad jen k několika písním si neodpustím poznámku. Do jisté míry vrcholem alba je pro mě anglická balada „The Water is wide“, kterou zná český posluchač jistě od Spirituál kvintetu jako „Širý proud“. Seegerova verze se sborem a kytarou ve velmi volném tempu je ovšem fantastická. Klasické blues Leroye Carra „In the evening“ hraje Pete Seeger na své starodávné banjo s doprovodem sboru a harmoniky tak bluesově, že by i Big Bill Broonzy zbledl.
Na Seegerovi – zpěvákovi nás na první poslech musí zaujmout dvě věci: je to jednak jeho geniálně přirozený a navýsost civilní projev, a jednak jeho precizní výslovnost, která i posluchači vládnoucímu chatrnou angličtinou dovolí pochopit to důležité. A to u Pete Seegera texty rozhodně jsou. Jeho vlastní texty jednoduchými, přitom však poetickými a nápaditými slovy vyjadřují Seegerův celoživotní názor a silné sociální cítění, a texty jiných autorů jsou podle podobných hledisek vybírány. Zde bych se rád zmínil o jedné zajímavosti amerického folku – tamní autoři si totiž vzájemně vypůjčují své písně, mnohdy je přetextovávají a všelijak doplňují a pozměňují, takže i zde najdeme takováto dílka, jejichž sloky od sebe mnohdy dělí přes sto let.
Jako vzor všem ostatním deskám, které se tísní v mé poličce na desky, by měl sloužit Seegerův booklet. Pominu-li to, že v něm není jediný překlep ani gramatická chyba, obsahuje velkou spoustu zajímavých informací. Pod textem každé písně je uvedeno obsazení a ke každé písni vždy Seeger vysvětluje okolnosti jejího vzniku. A jak je u Seegera obvyklé, nenechává si cizí pírko a prozradí nám upřímně, že například tu či onu verzi slyšel od své sestry, nebo že ta či ona sloka, kterou Seeger připsal k cizí písni, se původnímu autorovi nelíbila, ale dovolil mu zpívat je dohromady se slokami původními (kdyby tak tohle dokázal třeba František Černý…). Kromě toho najdeme v bookletu řadu fotografií, jak soukromých či historických, tak snímků ze studia a dále pak různé citáty a úryvky související s písničkami. Na poslední stránce jsou navíc jmenovitě uvedeni i členové všech sborů, obvyklá poděkování a podobné informace.
To všechno jsou ovšem jen pentličky na balíčku s tak krásným obsahem, že se člověk odváží jej rozbalit jenom jednou za čas. To proto, aby na ostatní hudbu, která kolem něj plyne, nebyl nucen brát příliš přísný metr.
Peete Seeger & Friends, Pete. Earth Music Productions 1996
Well May the World Go, My Rainbow Race, Huddie Leadbetter, The Water is Wide, All Mixed Up, Sailing Down My Golden River, Kisses Sweeter than Wine, Living in the Coutry, How can I keep from Singing, Garbage, Natural History, Old Devil Time, Of Time and Rivers Flowing, In the Evening, To Everyone in All the World, River of my People, Russian Song/Ode to Joy, To My Old Brown Earth
