Za poslední rok znatelně narostl počet folkových kapel, které mají svoje www stránky. Jak moc jsou dnes pro kapelu, pro její prezentaci důležité?
Vzhledem k tomu, že naše stránky zaznamenaly za 3 roky přes 2300 přístupů, předpokládám, že mají především informativní charakter pro fanoušky. Počet návštěv stránek se totiž zvyšuje po letních festivalech, kdy kapelu vidí více nových lidí. Jsou však důležité i pro pořadatele, z nichž nejeden již z našich stránek čerpal. Občas si někdo i objedná CD, ale to je spíše náhodně. Z toho soudím, že přehledná prezentace na internetu je v dnešní době pro kapelu jednoznačně přínosem.
Říkáš CD. Obě desky (kazetu Okna dokořán a CD Modrá vzducholoď) jste si vydali sami, což je u mladé kapely dost běžné. Ale podle jejich pořadových čísel to vypadá, že mezi těmito dvěma jste snad vydali cédéčka i někomu jinému…
Ano, nejsou to jediné desky vydané Vydavatelstvím Ryby, kteréžto vlastní kapelník Jonáš Zaplatil. Naší první deskou to začalo a hned se objevili další zájemci o zastřešení svých projektů. K dnešnímu dni má vydavatelství na kontě tuším celkem pět titulů. Kromě již zmíněných vlastních dvou alb je to Česká mše vánoční J. J. Ryby, České a moravské lidové koledy a „Mezi horama“ cimbálové kapely Portaš. Tyto projekty vznikly ze spolupráce s brněnskými konzervatoristy a posluchači JAMU; tady se však nejedná o folk, ale spíše o folklór.
Zaujala mne na vašich stránkách výzva k posluchačům, aby se vyjádřili k vašim novým písničkám, vystaveným ve formátu MP3. Do jaké míry dáte na názor publika, jste ochotní písničku třeba úplně předělat nebo vyřadit?
To ne! To by byl ryzí populismus! Vždyť kdybychom šli touto cestou, možná bychom už všichni hráli na syntezátory propojené s počítačem a hlasovým modulátorem písně ve stylu Lunetiků. Ale vážně. Stačí, když máme rozdílné názory na hudbu už v kapele mezi sebou, natož do toho míchat diváky. Jejich hlas však občas zvrátí rozhodnutí o vyřazení námi již odepisované písničky.
Můžeme brát ty tři nahrávky jako předzvěst další desky?
Určitě! Na repertoáru se už pracuje a z uvedených tří skladeb tam dvě budou určitě, třetí zatím tak napůl. A ty nahrávky tam byly dány právě pro utlumení hlasů volajících po nové desce.
Máte pro fanoušky dokonce konferenci, předpokládám že za těch sedm, osm let, co hrajete, už máte svoje publikum. Jsi spokojený s návštěvností vašich koncertů?
Na svých stránkách máme skutečně konferenci sloužící pro informování příznivců o změnách, novinkách, koncertech a i pro další blbinky. Co se týká návštěvnosti koncertů: S těmi, které sami organizujeme, spokojeni jsme (tak 150-200 lidí), u ostatních velmi záleží na pořadateli. Mnoho z nich totiž raději pozve interprety slavné, které není třeba tolik propagovat a plakátovat, než regionální kapely s nutností zařídit propagaci po celém městě. Jinak ale musím konstatovat obecný úbytek diváků a jejich zvyšující se pohodlnost. Když je špatné počasí, přijde u nás na koncert lidí sotva polovina.
A když hrajete někde mimo svoje teritorium (koncerty v jiných městech, soutěže), přizpůsobujete tomu nějak repertoár?
Hrajeme většinou osvědčené písničky a sestavy nebo naopak úplné novinky, které si tak vyzkoušíme před méně kritickým publikem naostro (v domácím prostředí to pak není takový krok do neznáma:-). Na soutěžích typu Porta či Zahrada samozřejmě místo přímočarých ptákovin zvolíme písně melodické a zvukově barevné. Ale nijak významně repertoár neměníme, ale občas změníme název. To se pak jmenujeme Rybíz. :-))
Porta či Zahrada… Brno je trochu svérázné, mladé kapely jsou propojené, sdílejí muzikanty, zkušebny apod. Na oblastním kole se asi vesměs znáte. Nenaruší se na čas po těchto soutěžích vztahy? Nebo jste vážně tak spřátelení, že rivalita mezi kapelami není?
Tady v Brně jsou kapely nejenže propojené, ale i veskrze kamarádské. Při soutěžích se kapely vzájemně hecují, chválí a následně i utěšují (když to nevyjde). My jsme se dostali do povědomí např. spolu s Mošnami, Trním, Templáři – s těmi se vždycky rádi potkáváme. Všichni se ale znát nemůžeme. Třeba na letošním oblastním kole Trampské Porty a Zahrady soutěžilo na 50 účinkujících… Myslím, že ty dobré vztahy tady vznikly především proto, že kapely jsou tu poměrně skromné a sebekritické :-). Ta tebou zmíněná rivalita vzniká dle mého názoru tehdy, když kapela vidí sebe samu jako nekriticky nejlepší. Potom když taková kapela v soutěži nezvítězí, zákonitě se vůči ostatním zatvrdí.
V jednom článku z roku 1998 se tvrdí, že vystupujete pouze s vlastními písněmi. Co si myslíš o hraní převzatých věcí? Patří to k folku, nepatří? Jak se díváš na folkové či trampské kapely, které v soutěžích během vymezených krátkých dvaceti minut zařadí převzatou věc?
Myslím, že precizně instrumentálně provedená převzatá věc je pro kapelu přínosem a když je navíc kapelním textařem hezky otextována, jsem pro hrát ji na koncertě. Na zařazení takové skladby do soutěže (z nichž málokterá je ryze instrumentální) se ale dívám skepticky. Podle mne si tímto kapela usnadňuje práci a proto, když dá porota přednost kapele dobře hrající věci vlastní, plně ji chápu.
Na závěr si neodpustím jednu naprosto nehudební otázku – jakožto Ryby umíte vůbec všichni v kapele plavat???
Přestože zlé jazyky tvrdí, že se jmenujeme Ryby jen proto, že nevydržíme dlouho na suchu, plavat dovedeme všichni. A jak!!!
