Změny ve složení folkové špičky jsou asi pro nás oba dobrou zprávou. Doslechl jsem se ovšem, že změny chystá i Folk&Country ve festivalech. Co bude letos nového?
Změny jsou u nás dvojího druhu. Mám dopředu vždycky hrůzu z toho, jak moji kamarádi truchlí a teskní, že po jakékoliv změně to už nikdy nebude jako dřív. Zažil jsem to třeba, když jsme měnili Malostranskou besedu za Petynku. Ale to jsou změny životní. Druhým druhem jsou změny z technické, ekonomické nebo organizační nutnosti. Například stěhování Setkání z Českého Krumlova do Týnce a na Konopiště, nebo přesun Zahrady ze Strážnice do Náměšti. A letos to je případ Svojšic, kde podmínky přestávají být únosné. Na jevišti se může každou chvíli někdo propadnout kvůli prasklému prknu, v zákulisí je jediná šatna bez židlí a stolů, teď může klidně týden předem přijít hygienik a třeba kvůli záchodům všechno zakázat – já bych to na jeho místě udělal – a veškerá tradice bude okamžitě doslova v hajzlu. K tomu svojšická radnice žádá několikanásobek toho, co jinde chtějí za daleko lépe vybavený areál. Pak si říkáš, proč tam zůstávat. Jenom kvůli tradici?
A tak jsme začali hledat…
… a našli jste Pardubice.
Konkrétně pardubické koupaliště. Majitel sám i Pardubice festival hrozně chtějí a myslím si, že se to podaří. To koupaliště je hrozně zvláštní. Je sice kilometr za městem, široko daleko žádné baráky, a přitom když přejdeš lávku přes Labe, jsi za pět minut v centru města. K tomu spojení do celé republiky, když si vzpomeneš v noci odjet, není problém, na nádraží to je čtvrthodinka. A každá kapela bude mít svoji vlastní šatnu (smích).
Jak jsem viděl, festival má být dvoudenní, to je taky novinka.
Nejhorší pro dramaturga je pocit, že se nic nedá měnit, že to všechno je už udělané nejlépe, jak to jde. Pak už to můžeš dělat každý rok tak jako Baťa cvičky a vyměnit jenom pár jmen, anebo udělat radikální změnu.
Takže my jsme se třeba rozhodli udělat v pátek večer písniček. Ne kapel, ale písniček. V anketě se zeptáme lidí, jaké písničky by si nejradši zazpívali – žádný Hit století a tak. Bude to asi dost pestré, vybereme nějakých šedesát nejčastěji zmiňovaných písniček a ty si budou lidi moct v pátek zazpívat během čtyř hodin. A ještě chystáme jednu zajímavost. Jestli to dobře dopadne, a nechci to teď říkat moc napevno a slibovat, vstanou z mrtvých kapely, které stály někdy v sedmdesátých a osmdesátých letech u zrodu žánru – Ženáči, Vodáci a dokonce i Stopa. Zůstane zachována plejáda osobností i prostor pro kapely, které zaujaly v Konkursu Zahrady.
Kde se letos budou předávat Zlaté klíče? Bude Dvorana v Plzni?
Ne, letos se budou Zlaté klíče předávat právě v Pardubicích. Rozhodli jsme se, že Dvorana bude jednou za dva roky, kdy se nashromáždí dostatek nového a zajímavého. Navíc Plzeň je trochu nevýhodně umístěná pro lidi z Moravy a docela dost sama zásobená kulturou, tak uvidíme.
Bude něco nového i na Zahradě?
Bude. Zahrada začne o den dříve, 3. července, ve Velké Bystřici. Tam je takové trampské hnízdo a je to jen pět kilometrů od Olomouce. No a potom samozřejmě čtvrtého koncerty pod Orlojem, v klubu v Topolanech, přihlásili se i pořadatelé z Litovle. Pak stará známá tancovačka u kapličky. Nebude to countrybál, to bychom nechtěli, ale country tance se asi na Zahradě v nějaké podobě objeví. Docela jsme se s country tanečníky sblížili a slibujeme si, že to oživí countryovou větev muziky. A co bude přímo v Náměšti navíc a mně to hrozně těší – čtvrtá scéna na zámku pro komornější pořady.
Zatím jsi mluvil o změnách u současných festivalů. Ale nepřemýšlíte o něčem zcela novém?
Jeden kamarád říkal, že ať se člověk brání sebevíc, vždycky ho něco napadne. Moji kolegové pokaždé s hrůzou čekají, s čím zase přijdu. Folk&Country se vlastně dělá v pěti a půl lidech, nepočítám-li Zahradu, kdy se rozrosteme na několik stovek. A tak se musí opatrně. Festivaly se nedají vymýšlet jen tak, musí se vždycky předem prošlapat cestička. Nějaké nové nápady jsou, ale nechci se o nich příliš šířit. A jak jsme o tom mluvili na začátku – je trochu přefestivalováno.
Řadu let jsme zvažovali obnovení Letorostu, protože písničkáři jsou dnes docela početná a svébytná skupina. Po listopadu se nám zdálo, že už samotní písničkáři ztrácejí náboj a nových moc není. Teď se ale situace mění. Zdá se, že samotné písničkářské předkolo v Kuřimi se dnes stává samostatným festivalem, a to zcela přirozenou cestou. Písničkářských osobností v posledních letech hodně přibylo: třeba Martin Šíl, Ivo Cicvárek, Matěj Rak, sestry Steinovy a další. Počítáme, že právě pro písničkáře bude letos větší prostor na Zahradě na nové scéně na zámku.
Za rozhovor poděkoval
Honza Hučín
