Včera vydaly Sestry Steinovy po dvou letech svoji druhou desku. Po debutu Lilie polní a mateřských radostech přichází druhé album Můj tanec, jak jinak, s doprovodem dalších hudebníků a Sestry už na něm nezpívají proto, aby se nebály. Vystrčily drápky, trochu se pokusily poklidit i sklidit první ovoce.
Tak, co nás na albu čeká? Předně další porce poezie, která je v této podobě v našem folku charakteristická jen pro Sestry Steinovy, ony tu poezii servírují syrovou bez obrušování hran, prvoplánově, hudba je obálka a poštovní známka, aby ty básně trefily k adresátům a byly správně přečteny. A ty dva roky od Lilie jsou rovněž znát. V tématech vážnějších, prodloužených vzkazech, provázcích křížem umně propletených tak, aby uvízl ten, kdo rozumět chce.
I hudba se trochu změnila. Ne, že by jedna ze Sester, autorka hudby a textů Kateřina Kamberská něco slevila z pulzující steinovské muziky, to se spíš projevilo lehké vedení producenta tohoto alba – Michala Němce z Jablkoně a jeho spolupráce na aranžích nástrojů hostujících hudebníků je sotva přehlédnutelná. Hostují tu Michal Gera – trubka, Karolína Vančurová – housle, viola, Pavel Hloušek – bezpražcová baskytara, Petr Vizina – bicí, Johny Jůdl – fagot, Filip Spálený – tuba, Alexej Charvát – kontrabas, Petr Chlouba – kalimba, djembe, zvonkohra, vajíčko a další perkuse, syntezátor.
Album začíná svižně písní Sklidím svý ovoce: "Sklidím svý ovoce do starejch košů/ A budu stát sama/ jako strom co vydal se z listů i plodů/ Trochu skála trochu dáma." Stále dokola, monotónně, bez refrénu, za exotického pobrukování fagotu. Obdobně i další píseň Vinná nevinná. Žádné tklivé balady se na Jejich tanci nekonají. I téma v písni Výčitka lípě, ač pomalejší, je stále plná napětí, pauz a zde tak trochu netradičně obě písničkářky "nehrají kila" v akordech a opakovaně lacině nerifují začátky hudebních témat stakaty na hlubokých strunách kytar, jako celé řady svých skladeb, ale rozvíjejí melodii pozvolna tak, jak to vyžaduje poetika textu: "…Lípo velká lípo milá/ i včely jsi nektarem nasytila/ jen mě ne…"
Pro Sestry Steinovy je asi příznačné, že hudební témata se opakují. Ty jsi tak moudrá je vlastně variací na hudební téma první písně alba v hávu trubky a něco jihoamerických rytmů, ve fantastickém tempu, stejně tak je to i u ústřední písně alba Můj tanec.
"Spím/ Tvrdě a sama/ A všechno co chtěl jsi mi říct/ Je už na druhým břehu a/ v mraku co dal by se krájet…" zpívají v V závěji z peřin, no jistě ten pocit padání do hlubin snů znáte a k výše uvedenému "popisu" už není co dodat. Těžké poznání svobody je dle mého v nejlepší v písni alba – Volná jako pták: "..Svoboda je berla pro chudý/ Ta zbyde každýmu/ Kdo si všechno zničí…!" Při téhle písni, a pusťte si ji vícekrát, vždycky vás bude spolehlivě mrazit.
Po pomalejších Advent a Když jsem byla panenků následuje zase pulsující Rybo!
Stejně tak i Dcera moře, zde dokonce zaranžovaná do rockového hávu, aby vše zdánlivě klidněji zakončil Polední mír.
Můj tanec je hlavně poezie pro vnímavé, nesená v dvojhlasu obou zpěvaček, často monotónně, ale vždy s napětím, s mnoha nápady, vše nadčasové, vše oslovující.
Inu , vysoko laťka folkovému světu na počátku roku.
Sestry Steinovy: Můj tanec
© 1.3.2004
1) Sklidím svý ovoce 2:59, 2) Vinná – nevinná 3:26, 3) Výčitka lípě 2:38, 4) Ty jsi tak moudrá 2:21, 5) Můj tanec 1:41, 6) V závěji z peřin 3:53, 7) Lež má nohy dlouhý 1:48, 8) Volná jako pták 3:21, 9) Advent 2:29, 10) Když jsem byla panenků 1:58, 11) Rybo! 2:31, 12) Paměť ztracená 4:24, 13) Dcera moře 1:53, 14) Polední mír 2:31.
Celkový čas 38:00
