Press "Enter" to skip to content

TÓNY CEST – UŽ JSTE BYLI NA TRAMPSKÉM RAUTU?

O tom, že se mi Tóny cest hodně líbí, jsem psal už v červnovém vydání časopisu Folk a country a svůj kladný postoj k rautům jsem vyjadřil o pár řádků výše. I průměrně inteligentnímu bernardýnovi je tedy asi jasné, že jsem neodolal a na ve čtvrtek 7. 6. 2001 vyrazil směr Ostrava. Vstupenka stojí méně než dva litry benzínu a navíc při třetí návštěvě Tónů cest obdržíte berušku sedmitečnou (bohužel ne živou, ale čokoládovou). Lístek vám za dveřmi roztrhne usměvavá a sympatická AlíK. Tedy Alena Kučerová, z jejíž tvorby pocházejí některé texty hostitelské skupiny. A pokud by se vám roztržení vstupenky zdálo málo, nabídne vám i možnost zakoupení časopisu Cesty. Stojí to za to. I já, který dostávám u většiny tramských časopisů příznaky podobné BSE, kulhavce i slintavce dohromady, jsem si v něm pěkně početl. Místo přehršle trampských povídek můžete v posledním čísle najít například anketu o trampských časopisech nebo ukázku z díla Vladimíra Merty Nebýt stádem Hamletů.

Ale pojďme ke koncertu samotnému. Toto deváté pokračování se od předchozích lišilo absencí hudebních hostů. Hudební program celé první části, kromě čtyř písní skupiny Šíny, zajišťovala pouze domácí kapela křtící svůj nový zpěvník, čímž byl získán čas i důvod k uspořádání trampského rautu v druhé půli večera.

Mimochodem proti členům skupiny Šíny jsou muzikanti z Tempa opravdu omladinou, jak je nazval Honza Hučín ve své reportáži z Trampské porty. Jinak si pod pojmem omladina představuji umělce s věkovým průměrem nižším, než je věk průměrného návštěvníka festivalů. Což se o této skupině už vzhledem k počtu dětí vesele skotačících pod pódiem asi říct nedá. I když ženy jsou v Tempu krásné a muži urostlí.

Na jevišti i pod ním bylo veselo, k čemuž přispělo pozvání pořadatelského týmu na pódium, nebo třeba převlečení skupiny do darovaných zelených doktorských oblečků a apartních (loveckých?) kloboučků.
Po symbolickém pokřtění zpěvníku následoval onen tolikrát zmiňovaný raut a sejšn, na kterém kromě Tempa di vlak hrály i Šíny a vítěz Dětské porty skupina Sponteo. Dvacet zpěvníků (více jich k tomuto datu nebylo k dispozici) bylo hned prodáno a předplaceny jsou prý už mnohé další. Najděte v něm všechny autorské písně této úspěšné trampské skupiny za její krátkou existenci. (Mým favoritem je Zimní z dílny Jirky Hanouska s melodií vskutku hitovou.)

A teď konečně k jídelníčku. Jen namátkou. Na stolech jste mohli najít výborné americké brambory, jakési velmi chutné šneky z listového těsta obsahující salám a sýr (můj velmi laický odhad), všemožné buchty, topinky vykrajované do ozdobných tvarů, čaj a rum, chlebíčky se skvělou česnekovo-bylinkovou(?) pomazánkou a mnohé další lahůdky, na které už raději nebudu vzpomínat, jelikož z toho dostávám hlad.

Závěrečné shrnutí: tohoto pěkného gastronomicko – hudebního večera se zúčastnilo přibližně 120 diváků, z nichž bylo prý asi dvacet dětí. Spokojenost na všech stranách vysoká. Po následující letní festivalové přestávce (byl by asi kratší výčet festivalů, na nichž Tempo di vlak nehraje, než naopak), se můžeme na Tónech cest znovu setkat ve čtvrtek 13. 9. 2001 (host B.G. styl).
Neváhejte, strávit příjemný večer s příjemnými lidmi nikdy není k zahození.

P.S.: Případní zájemci si mohou zpěvník skupiny Tempo di vlak v ceně 20 Kč (s poštovným o deset korun více) objednat na adrese: Strasidlo@volny.cz, nebo na tel. čísle 069/692 64 37 (Mirek Zajac Duda)
V této knížečce najdete 21 písní v notách a akordech, historii skupiny a povídání o ní a mnoho fotek, třeba ty ze společného sejšnu s Miky Ryvolou.

Václav Müller

Václav Müller