Bývá zvykem po akcích tohoto typu napsat, kdo byl jaký, že to bylo neskutečné, že některé kapely byly takové a jiné makové (hlavně nikoho neurazit), že všichni byli světoví, posluchači úžasní, pořadatelé rovněž atd. Nechci Vaši pozornost zdržovat tím, co určitě udělá někdo lépe a kvalitněji. Nejsem redaktor, ale muzikant a v daném případě pořadatel. Tento rok pro mne byl co se týče výše uvedené akce zlomový – třetí.
Nejprve malé vysvětlení. Konkurzy Zahrady nepořádá F&C, ale každý pořadatel sám za sebe. To znamená se svými podmínkami (které můžou tím pádem v každém místě naprosto odlišné). Nehodnotí je žádná oficiálně stanovená porota, nýbrž si přímo pořadatel celostátního kola vybírá, co se mu na něj může „hodit“. Průvodní podsoutěže jsou vytvořeny většinou pouze z iniciativy pořadatelů a jsou prostě navíc. Právě proto se celý ten moloch jmenuje správně „Konkurz“, protože je konkurzem v pravém slova smyslu a není soutěží. V některých částech republiky se podařilo spojit Konkurzy Zahrady s předkoly PORTY, což je čistě dle mého názoru nejen praktické, ale i účelné.
Ale vraťme se zpět – konkurzy byly rozděleny do čtyř dnů. Bohužel se kryly s předkoly pražské PORTY, čímž se poněkud ztížil kapelám život a divákům rozhodování, kam jít. (Byl bych velice rád, kdybyste nehledali v minulé větě nějakou spekulaci, či podtext. Stalo se to, že jsme se si z minulých 365 dní s pořadatelem PORTY prostě a opravdu vybrali stejný termín a vzájemně si jej nesdělili. V tuto chvíli je jasné, že za rok tomu tak nebude!). Kapelám byla nabídnuta „simulace“ velkého koncertu. To se týká technických podmínek, času a přístupu k muzikantům. I to, jak zpětnou vazbou jednotliví muzikanti či kapely reagují, je dobrým barometrem toho, jak se budou chovat v reálných podmínkách. Každé kapele bylo dáno 20 minut na své vystoupení (včetně nazvučení) a až na jednu tento čas nikdo nepřekročil. (Na velkých festivalech se toto nemůže stát, páč nejsou zapovězeny přídavky.) Vše postupovalo s minutovou přesností podle časového harmonogramu, kterému se zde dokonce začalo říkat „Jízdní řád“. Pořadí vystoupení se losovalo 15 minut před začátkem. Technické podmínky byly pro všechny kapely stejné a zvukaři Studia Kocour předvedli, že lze bez větších problémů zvládnout, aby „TO HRÁLO“ ještě dřív, než se ozve první písnička. (Důkazem jsou kompilační CD pořízená z jednotlivých večerů, na kterých má mnoho kapel použitou právě tu první). Vyšel i tolik diskutovaný produkční tah s povinným odběrem vstupenek (startovným), protože již první večer byla překročena návštěvnost z minulých ročníků. Pro muzikanty, obzvlášť začínající, je určitě vůbec to nejdůležitější hrát pro lidi. Protože, když budou i sebelíp hrát doma v kuchyni, tak to je tý muziky pořád půlka. Divák je to, proč se to dělá. A divák dělá atmosféru i v případě takovéto akce.
Z muzikantského hlediska se dá říct, že jsem byl úrovní kapel přinejmenším mile zaskočen. A to jak vystupováním přímo na pódiu, tak mimo něj. Vysoká úroveň je patrně dána obrovskou konkurencí. Protože kdybych byl pořadatelem velkého festivalu (což se může stát) a kdyby na něm byla taková kapacita, jenom z tohoto předkola, bych „nominoval“ takových 25 kapel. Jenže je to příliš kdybych a bych. Faktem ovšem zůstává, že úroveň této muziky se u začínajících kapel zvyšuje, což možná pohne poněkud stojatými vodami českého folku. Možná se dožiju doby, kdy velké festivaly budou vyprodávat taková jména jako např. Panelákoví fotři, Pětník, Jauvajs či TrchBand (vybráno náhodně). A to bych byl opravdu rád. Proto provozuji klub, ve kterém pořádám koncerty právě těmto začínajícím kapelám.
Co říci závěrem. Bylo to takový hudební, ty melódie vytvářely takový ty harmónie. A bylo to tak jako pěkně dohromady. Jo a koukali se na to lidi. NE!! – Děkuji všem, kteří mi pomohli při realizaci. Děkuji divákům, kteří se přišli podívat nejen na svoje oblíbence. Děkuji kapelám za to, že vůbec hrají a že hrají čím dál tím líp. A děkuji Vám za pozornost. Přijďte se někdy podívat, jak to tady chodí. A nemusí to nutně být jen Konkurz.
