Pro country znamenal Randy Travis totéž co Beatles pro rock – přehodil generační výhybku v muzice. Když v roce 1986 přišel se svou deskou Storms of life, vládly country uhlazené hlasy ozvěn městských kovbojů a Randy Travis vnesl do muziky i témat syrový mužský aspekt, do jisté míry mezižánrový a nadčasový. A taky hned zabodoval – v roce 1986 získal cenu CMA pro objev roku a ve dvou následujících letech i cenu za nejlepší mužský vokál.
Randy Travis se narodil jako Randy Bruce Traywick 4. května 1959 v malém městě Marshvill v Severní Karolíně. Jeho otec podporoval hudební zájmy u všech svých dětí, sám byl fanouškem honky tonku, a tak Randy začal hrát na kytaru už v 8 letech a za dva roky zformoval s bratrem duo a vystupovali po soutěžích a ve slušnějších klubech. Bratr pak musel pro dopravní nehodu do vězení, a tak Randy odchází do Charlotte, kde vítězí v pěveckých soutěžích, upoutává tím na sebe pozornost hudebního byznysu a získává stálé angažmá v klubech – to mu bylo 16.
Kolem dvacátého roku věku se ani Randy nevyhnul problémům s auty a s jejich zákonnou ochranou, nebylo to však nakonec tak dramatické, zejména když si ho jeho dosavadní manažer, majitel jednoho z klubů, kde vystupoval, vzal na dohled i po ostatních stránkách, nejen po té hudební. V roce 1978 mu Joe Stampley pomohl navázat kontakt s gramofonovou firmou Paula Rec. a v následujícím roce vydává dva singly, které určitý ohlas už měly. V roce 1985 Randy podepisuje smlouvu s Warner bros. a natáčí album – první singl skončil na 67. místě americké hitparády. Rozhlasoví hudební redaktoři ale správně rozpoznali talent Randyho, a tak jeho následující singl "1982" točili v rádiích tak, až se dostal na šestou příčku hitparády. Ukázalo se, že měli správný odhad – Randyho "vzali" i posluchači.
Už zmiňovaná deska Storms of life vyšla v létě 1986 – tedy před dvaceti roky – a prodaly se jí 3 miliony výlisků. Randy Travis se stal prvním vícenásobným platinovým country umělcem, a právě tenhle úspěch pomohl jeho následovníkům dosahovat podobných prodejů – do té doby to byly maximálně zlaté desky, které country interpreti získávali. Z desky byly i další hity, například Diggin up bones. Nu a pak už to horší nebylo – další desky v letech 1987 (Always and Forever – z té byl hit Forever and ever, Amen), 1988 (Starý 8×10 – míněno kamion) a 1989 (No holdin back) byly troj- a čtyřnásobně platinové.
I v devadesátých letech byl Randy Travis na výsluní popularity, musel se však už o ni dělit se svými následovníky, například s Clintem Blackem nebo Garthem Brooksem. Ale už začaly přicházet i drobné neúspěchy – televizní soundtrack z roku 1992 neobsahoval žádný hit, ale dalším albem v roce 1994 to Randy napravil a dokázal, že do starého železa nepatří a periodu co dva roky, to úspěšné album dodržuje prakticky dodnes. V roce 2001 byl oceněn i za album gospelových písní a jim se v posledních letech věnuje – naznačuje tím tak trochu i ústup z aktuální slávy do oblasti umělců již zasloužilých.
