Ne jako v titulku, ale naopak, Tak trochu jinak, se jmenuje zbrusu nová deska brněnského T.E.Bandu. Byl jsem docela zvědav, v čem bude tak trochu jiná, a upřímně řečeno, kdybych si nepřečetl booklet, asi bych nepřišel na to, že to co slyším, už je to ono. Mě se prostě jen zdálo, že skupina trochu zjazzovala (zdecentnila, zjemnila – jak chcete) aranže svých písní a sáhla trochu hlouběji do archivu jazzových/swingových trampských záležitostí. No, ale až na stáří těch písní, to je opravdu celé to kouzlo.
Ne že by to bylo špatně. Kapela vyhrabala některé písničky B.Röhricha a zbytek sama doskládala. Na rovinu – i „novinky" členů kapely se k nerozeznání podobají písničkám B.Röhricha, což může být na jednu stranu klad, na druhou stranu ale i zápor v podobě monotónnosti desky. Nutno konstatovat, že se hudebně do swingového „retro" stylu členové kapely svými novinkami (Šnévajs, Radová) trefili docela přesně. Aranžér písní je na jednu stranu podpořil úzkostlivě stylovými, až trochu krotkými aranžemi, na druhou stranu z téhož důvodu ale také trochu potopil tím, že nevypíchl specifika jednotlivých skladeb. Možná si mohli před natáčením poslechnout swingující Pacifik.
Trošku horší je to s texty, vlajkovou lodí otřepaných témat je „Pro pár šupů" B.Röhricha o neutěšených poměrech v zemi s obligátním odkazem na Wabiho (Ryvolu), většina dalších textů se točí kolem mírně nostalgicky pochmurných témat končení, zapomnění a loučení nad ránem. Deštivý listopad prostě – ani nemusím uvádět příklady, přečtěte si níže seznam skladeb. Když zpívá Jana Radová, zní T.E.Band jako dávní Hoboes , jenže – ti takto zněli cca v 20% svého repertoáru a T.E.Band je na desce takovýto celý. Janě Radové navíc jistá umírněnost ve výrazu sluší, tatáž umírněnost se u zpěváků, sólistů i sborů, mění v plochost – tady mohli pánové trošku ve výrazu přidat.
Pokud máte rádi tento swingovo-trampský styl a výše uvedené „listopadové" nálady v textech, budete spokojeni. T.E.Band vám ale rozhodně nepředvede celou škálu toho, co umí, a to je možná, při frekvenci jeho desek, trochu škoda. Nezískáte tak ani představu ani o T.E. bandu, ani o brněnském trampském dění (což netvrdím, že musí být nutně posláním každé desky, přinášet průřez něčím), ale dozvíte se jen o úzkém okamžiku tamního trampského hudebního života.
Aby bylo jasno – vše dosud uvedené je v podstatě pochvala, nebo přinejmenším konstatování splnění kapelou vytýčeného cíle. Ale čekal jsem to Tak trochu jinak: i to vytýčení, i to splnění. Mimochodem, desku jsme dostali i do rádia a jakkoliv CD jako celek (v podstatě nemusíte sledovat, která skladba právě zní) má výše uvedenou atmosféru (o které lze diskutovat, ale je), jednotlivé sklady jí nenesou a to jim moc neusnadňuje prosazení se mimo komentované pořady. Ale v teple srubu (s elektřinou) se bude na podzim CD poslouchat dobře.
Tramp Evergreen Band – Tak trochu jinak T.E.Band 2006 49 min. ******
Kolotoč, Píseň lampáře, Bye,bye podzimu, A jedem, Beznadějný valčík, Pro pár šupů, Noční blues, Ráno dešťový, Čekání, Měsíc nad Mollnem, Zpáteční lístek, Ranní káva, Do ticha hraj mi dál.
