Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Jak bylo na Spiritualfestu.

Komunitní centrum Sv.ProkopaJedním slovem – pěkně. Už počtvrté se konal ve stodůleckém Komunitním centru sv. Prokopa festival, který si letos dal do podtitulu „festival afro-amerických spirituálů", čímž jakoby trochu „zcivilnil" svou podobu (pamatuji se, jak jsem se při druhém ročníku, kdy jsem festival moderoval poprvé, bál, zdali se mi podaří ve správné míře akcentovat v prostředí kostela sv. Prokopa při průvodním slově i duchovní rozměr písní, na který pořadatelé také kladli důraz), na druhou stranu i více specifikoval žánr, který bude znít, a tak měl celý festival – obě jeho části – odpolední i večerní – sevřenější charakter, což mu jen prospělo. Jakož i v minulých ročnících byl dílem širokého kolektivu lidí kolem Komunitního centra i kolem skupiny Geshem a Marka Šlechty, sbormistra Geshemu.

Obě části se konaly uvnitř, při druhém ročníku bylo odpoledne venku, pak už ne – loni byla zima, letos vítr, ale letos ani pořadatelé už s venkovní verzí nepočítali – přeci jen bych se ale venkovní varianty až tak úplně do budoucna nevzdával – pod širým nebem Slunečného náměstí na Hůrce měly velkými sbory zpívané spirituály také své kouzlo, jiné než v případě uzavřeného, byť moderního kostelního sálu.

Vystoupilo celkem 18 sborů či skupin včetně domácího Geshemu, někteří jsou již ostřílenými matadory (Hradecké komorní tucteto, Kladenský sbor CČSH, Myšáci, Vox Nymburgensis), jiní poprvé (The Drinking Gourd, Perditus), byli i dva sólisté: tradičně S. Karásek a vrcholem večera byl Lee Andrew Davison, Američan žijící v Praze, který se spirituály vyrůstal a sborovým zpěvem se zabývá  v USA i u nás profesionálně. Moderní originalitou vystoupení mě zaujal opět Českolipský dětský sbor, slibně perspektivní byla skupina The Drinking Gourd, a tak se dobře srovnával i různý přístup – více či méně tradiční nebo moderní – k nastudování spirituálů. V každém případě však přístup poctivý, který posluchačsky i interpretačně vděčné spirituály a afro-americké písně vyžadují, ale také náležitě odměňují jak hudebníky, tak posluchače při jejich provedení.

Na pátém ročníku byste už neměli určitě chybět, jakkoliv kostel byl už od odpoledních hodin prakticky zaplněn.