V rámci pořadu Folkmenu Countryrádia (neděle 19.00) je i rubrika Hudební kurýr, kde se představují CD, která došla přímo od interpretů na adresu Countryrádia – často tedy i demosnímky či prvotiny. Možnost slyšet se v rádiu má tedy každý, kdo natočí své písně ve vysílatelné kvalitě a do Countryrádia je pošle (Říčanská 3, Praha 10). Čas od času se sejde zajímavá várka desek, o kterých stojí za to poreferovat i mimo rozhlasové vlny.
DALTONOVÉ poslali živě natočené CD. Jsou středočeskou countryovou kapelou a z jejich CD je znát praxe získaná na countryových bálech a jiných živých vystoupeních. Orientují se spíše na tradiční country, na podobných akcích oblíbenou (Greenhorni a všechny jejich vývojové větve + klasika, mnohdy folková ze zahraničí) a tak i nástrojové složení je spíše klasické, a to včetně banja. Sólová zpěvačka Marcela Vlachová je už podle hlasu odvážná a energická a troufne si i na skladby, ve kterých na ženský hlas naprosto nejsme zvyklí (Co se dál bude dít). Ale jde jen o zvyk. Sem tam spadne při hraní i při zpěvu nějaká ta nota pod stůl, ale to patří k výše uvedené praxi a kapela to nahrazuje právě zmiňovanou energií při hraní. Mužská část skupiny je o poznání jistější ve hře než ve zpěvu, a tak někdy ani hudebně pěvecké žerty neskryjí absenci rozsahu. Škoda, že na CD nejsou žádné další informace ani sestava kapely.
HAWAY je skupina podobná té předchozí a zaslala CD Jižní pól. Její doménou jsou pražské kluby na Vinohradech a v Libni. Na CD mají rovněž převzaté skladby, ale také dvě vlastní, a záběr mají trochu širší: Haway má v repertoáru i moderní trampskou klasiku (Tři kříže), i semaforské písně (Jako kotě si příst), desku otevírají a zavírají bluegrassové instrumentálky, jinak základ zase Greenhorni. Možná by se ale neměli pouštět do Matuškovy písně Můj dědeček mě učívával jódlovat, jakkoliv jedinou cestou k jejímu převzatí skupinou byla její parodie, nevyšlo to prostě. Skupina hraje v sestavě: Petr Brejla – kytara a foukací harmonika, Petr Gutheis – zpěv, Jiří Srch – bicí, Miloš Srch – baskytara, Miloš Svoboda – banjo a Petr Trojánek – mandolína. I zde ale v některých náročnějších partech zpěváci prostě nestíhají. Ono je to prostě znát – atmosféra koncertu versus deska, poslouchaná v klidu a pozorně. Určitě ale jejich provedení písniček neurazí ani jejich autory, ani publikum.
Nu a do třetice sólista – Roman Vitkovský. Pochází ze Slovenska, písničky na CD natočil v Paříži a ve Spojených státech a zřejmě s doprovodnými studiovými muzikanty. Několik jich je ve slovenštině, převažují ale anglicky zpívané a jsou v hávu mírně moderní soudobé americké country. Takový dvoutřetinový Alan Milušek – což si myslím, že je i vševypovídající hodnocení nejen v dobrém slova smyslu, ale i ve smyslu naznačení toho, jak dál. Překvapivě (alespoň pro mě) zní Roman v angličtině lépe než v rodném jazyce a také v rychlejších písních než v pokusech o balady.
Nejen s těmito interprety se zvukově seznámíte ve výše uvedeném pořadu Folkmenu hned na začátku roku 2007.
Daltonové: Live, 2006, 46 min ****
Haway: Jižní pól, 2006, 46 min ****
R. Vitkovský: 2006, 36 min *****
