Už od začátku jsem věděl, že to nebude recenze, ale samozřejmě ani propagační článek. Nebude to ani vzpomínání, protože v dobách začátků dvojice Paleček-Janík jsem sotva rozum bral a v dobách, kdy jsem začal více brát i muziku a činil jsem tak skrze desky a rozhlas, oni moc desek nevydávali, a v rozhlase nebyli skoro vůbec. A tak jsme se seznámili – myslím hudebně – relativně pozdě. I přesto pár písniček si pamatuji již ze sedmdesátých let a díky boomu na přelomu 80. a 90. let jsem si mezery ve znalostech tvorby této dvojice rychle doplňoval.
Na rovinu – od počátku jsem vnímal tvorbu dvojice Paleček-Janík trošku rozporně. Na jednu písničku, která se mi líbila, připadly obvykle tak dvě, které se mi nelíbily. Něco jsem od nich zaslechl a jal se pídit po dalších, a ty mě obvykle nenadchávaly. Ovšem ta situace se periodicky několikrát opakovala, takže jsem nakonec konstatoval, že toho, co mám rád z jejich tvorby, toho, co ve mně zanechalo nějaký dojem, je docela dost. Když jsem přemýšlel, čím to bude, dospěl jsem k závěru, že zřejmě jedinečným spojením poezie, určité vyvíjející se životní moudrosti a nadhledu s humorem a zapamatovatelnou melodií. A když některá z těchto komponent chyběla, písnička se řadila do té druhé kategorie.
Zvlášť citelně to bylo znát počátkem let devadesátých, kdy dvojice vydala několik LP desek orientovaných velmi komunálně satiricky až politicky angažovaně. Nakolik byli nadšeni ze změny poměrů, nakolik byli nuceni vydavatelem (který nakonec neskončil dobře), nevím, ale říkal jsem si tehdy, že jsou typickou ukázkou toho, jak s nabytou svobodou leckdo neumí zacházet a že komerce zabila jednu dvojici. Naštěstí se oba protagonisté po čase „vzpamatovali" (snad prospělo i na nějakou dobu určité oddělení uměleckých drah), písničky z počátku devadesátých let prokázaly svou neživotnost danou nutností existence podmínek, ve kterých vznikaly (a ty se přirozeně měnily), a na přelomu tisíciletí už to byli zase staří dobří známí Paleček a Janík, kteří hráli (resp. od kterých se hrálo) jen to dobré, nadčasové. Proč se zabývám takhle podrobně jedním, navíc ne zrovna významným obdobím této dvojice? Inu proto, že oni sami tento dojem potvrdili tím, že na kompilaci ke 40 letům své spolupráce se 40 písničkami ze své tvorby toto období decentně obloukem obešli a na dvojalbu je z něj snad jen jedna nebo dvě písně. Naopak, zachovány zůstaly podobné písně z konce osmdesátých let – na první pohled komunálně satirické stejně, ale čas ukázal, že byly jiné. Zatímco při Mexiku, Slušovicích nebo Čínském restaurantu, které nesou jednoznačně aktuální znaky své doby, se i dnes smějeme, o Československých rozvodech už dneska nikdo neví. A podle tohoto dvojCD už ani interpreti. A je tak líp.
Na kompilaci najdeme jak klasiku, kterou zná skoro každý (titulní Hele lidi, Harmonikář, Plutan, Valčíček, Parta snů, Prodavač limonád, V noci létám, Drákulova zpověď, Když nám bylo 15 let, Na věky tu přeci nejsi), tak i už zmiňované satirické písničky, tak i písně, kterých si zřejmě cení hodně sami Paleček s Janíkem a trošku nás ponoukají, abychom si jich povšimli konečně i my, alespoň tedy teď, na výběru (pro mě například Zdá se, že až sem ty louky voní nebo Petřínská rozhledna – tu jsem úplně opominul na „Rozvodech"). Kompilace tak zdařile ukazuje všechny také už výše zmíněné aspekty tvorby dvojice Paleček-Janík. Příjemným průvodním slovem booklet doplnil kolega Honza Hučín, nechybí texty titulní písně a dostatek fotek obou protagonistů. No… možná seznam alb, nebo nějaká chronologie existence dvojice by ještě neuškodila.
Písničky dvojice Paleček-Janík asi nikdy nebyly zamýšleny jako nadčasová díla, přesto se velké množství z nich nadčasovými stalo – čas jejich kvalitu prostě prověřil a uznal. Možná právě proto, že to interpreti nezamýšleli a „jen" hráli a zpívali to, co měli na srdci. A čas už prostě jen roztřídil, co bylo upřímné a co konjunkturální, a ukázal, že toho prvního bylo mnohonásobně víc. Skoro 115 minut muziky. A kolik toho ještě v archívech zůstalo. Můžeme se těšit na 50 písní/50 let spolu.
Paleček-Janík: Hele lidi (40 písniček/40 let spolu) Bevox 2007, 57:54 + 57:19 *********
