Press "Enter" to skip to content

BUDE TRAMPSKÁ PORTA DÁL TRAMPSKÁ?

U některých festivalů se pořadatelé rozhodli už samotným názvem žánrově vymezit – máme třeba Folkový kvítek, Folkovou růži či Trampskou Portu. Zvlášť poslední z trojice přišla ke svému názvu oklikou od původní Porty (kterýžto název byl v té době obsazený) přes Interportu. A jako správná samonaplňující věštba se začala profilovat trampsky, až to vedlo k určitým neshodám (viz například článek Trampská Porta na rozcestí). Není kazajka názvu příliš svěrací? Na to jsem se v anketě zeptal několika účastníků finále Trampské Porty v Ústí nad Labem dne 2. 6. 2001.

Otázka zněla: „Měla by se Trampská Porta žánrově otevřít, anebo by měla zůstat skutečně trampská?“

Vladimír Šaolín Konopas (Magison): To si musí vyřešit sama. Chce-li se zachovat, otevřít se musí, ale pak nedostojí svému přívlastku. Nicméně Trampská Porta se považuje za pokračovatelku původní Porty, která se stala postupně žánrově velmi tolerantní, a tak by se otevřít měla.

Maruška Navrátilová (klub Mlejn): Dneska se otevření jiným žánrům považuje za progresivní, ale myslím, že je to natolik specifická akce, že by se otevírat neměla. To, co jsme včera slyšeli (v semifinále – pozn. red.), mi přišlo tak akorát přiměřené.

Josef Kobra Kučera (kreslíř a karikaturista): Ne, určitě ne. Zdá se mi, že přehlídek a akcí, na kterých se míchají žánry, neustále přibývá, a nastala vhodná doba k tomu, aby se začalo trochu oddělovat.

Jaroslav Velinský alias Kapitán Kid (člen poroty, spisovatel a písničkář): To je otázka značně ožehavá. Mně by třeba nevadila kapela, která by přišla a hrála evergreeny Beatles a mladých Rolling Stones. Ale podle mě by to mělo zůstat v poloze „vokálně-instrumentálních skupin“, jak jsme svého času museli říkat. Měly by zůstat akustické nástroje – neříkám, že jen kytary, já třeba rád do toho slyším i dechy. Ale hlavně – má představa tohoto festivalu byla vždycky taková, že by to měla být akce, kterou dělají lidi s láskou k muzice. Jakmile by to začala být záležitost těch, kdo dělají muziku jako řemeslo, můžeme to zabalit a jít od toho.

Milan Jablonský (člen poroty, publicista): Myslím si, že je žánrově otevřená dost. Určitě je to dneska vidět oproti prvním ročníkům, kdy ji pořadatelé drželi hodně u trampských písniček, což se vymstilo, protože se ukázalo, že úroveň festivalu je nízká. Tak, jak je teď, by mohla zůstat.

Tomáš Hrubý (člen poroty, publicista): Určitě nejsem ten, kdo by to mohl nějak ovlivnit, takže mám na to spíš pohled z dálky. Myslím, že Trampská Porta je otevřená, přinejmenším to slovně deklaruje a já jsem za to vděčný. V posledních letech byla situace trampských písní dost tristní, a tak Trampská Porta udělala v rámci sebezáchovy, co mohla. Připouštím, že jsem se v různých temných zákoutích Trampské Porty setkal s tvrzením, že se „trampskost“ hodnotí, ale řekl bych, že to naštěstí je nanejvýš problém lidí, kteří nedrží ruku na tepu celé akce.

Bohumil Röhrich alias Béďa Šedivka (člen poroty): To je otázka do pranice. Já po těch letech nějak nevím. Vzpomínám na staré ročníky Porty, ze kterých zůstalo spousta trvalek, které se hrají u ohňů dodnes. Dneska jsou kapely úžasně nadupané, hrají písničky na vysoké úrovni, ale běží to všechno pořád v jedné lajně, nemám mravenčení a nechci mít hned druhý den akordy a text na tu písničku. Není to šedé, je to dobré, ale mě to nezaujme. A jestli otevřít žánrům – teď je po republice spousta akcí, tak proč neudělat jednu trampštější.

Honza Vidím (pořadatel oblastního kola Trampské Porty): Už několik let zpátky platí, že folk Portu spolk. Kdybychom nepouštěli do oblastních kol folkové kapely, třeba by se nesehnalo ani potřebných 8 kapel, aby takové kolo bylo vůbec platné. Ale o to nejde. Žánrově je to, myslím, otevřené dost, nikdo nikomu nepředepisuje, co má hrát.

Honza Hučín

Honza Hučín