„Folkové desky jsou strašně předražené!“ Buďte bez obav, vím, že takovéto povzdechnutí jste četli nejméně stokrát a rozhodně nemíním ke spoustě slov na téma kupní síla našeho obyvatelstva versus shluk neuvěřitelně vysokých číslovek na cenovkách desek přidávat nějaká další.
Dokonce se ani nechci pomocí tohoto článku ucházet o funkci regionálního zástupce kampaně Kopírování zabíjí hudbu. Chtěl bych jen naznačit, že je i v této zemi možné rozšířit si sbírku cédéček s hudbou našich žánrů, aniž by ostatním členům rodiny akutně hrozil hladomor. (Zajímavý článek od redakční kolegyně Lucky Jirků na podobné téma, tedy nákup levných desek, jste si mohli před nějakým časem přečíst v časopise Folk a country).
Navštívil jsem tedy tři opavská „hudební nosičství“ a snažil se zapamatovat si co nejvíce titulů (pochopitelně jsem v to nepočítal „použitá“ alba prodávaná v bazarech) spadajících do kategorie „levné desky“. Což jak naznačuje titulek, jsou pro mě CD, jejichž prodejní cena nepřesahuje sto korun českých. Jinak řečeno, dvě krabičky lepších cigaret. Zde jsou výsledky mého hledání:
Bokomara – Okno do ulice
Bokomara – Obratník raka
Duo Cis – Neklesejte na duchnu
Folk team – Rarhity
Hop trop – Na Venkowě
Hop trop, Samson a jeho parta – Proč bychom se netopili
Horký Roman a jeho hosté
Hradišťan a Spirituál kvintet – Vánoční koncert
Jíšová Pavlína a Weekend – Někdo jiný než jsem já
Kamelot – Vyznavači ohňů
Kamelot – Cesta do ráje
Kamelot – Duhová cesta
Kejak Jindra – To se mi líbí
Lenk Jaroslav Samson – Mé hodné písně
Lenk Jaroslav Samson a Slávek Janoušek
Máci
Modrotisk
Navarová Zuzana – Caribe
Paleček a Janík – Czech made
Pospíšil Luboš – Vzdálená tvář
Poupata – Zimní pozdravy
Poutníci – Je to v nás
Poutníci – Co už je pryč
Redl Vlasta – Na výletě
Tomáško Vojta Kiďák – Toulavej
Zdá se vám to málo? Pak vás ubezpečím, že jsem nehledal nijak zvlášť pečlivě, na mnohé nalezené jsem zapomněl a nebral jsem v úvahu různé výběry ať sebelepší a sebezajímavější (Motýlí hra, Porta 1, 2, 3, 5, 6 atd.), kterých bylo opravdu mnoho. Upozorňuji také, že výše uvedený seznam je tvořen pouze z desek nalezených při jedné návštěvě zmiňovaných obchodů. Nedávno jsem v nich ovšem našel takové lahůdky jako různé desky Spirituál kvintetu, Joan Baez a nebo třeba mou superoblíbenou I do not want what I haven´t got od Sinéad O´ Connor. (I tuto desku si řadím do žánru, mohu si to totiž dovolit, také nejsem nikde organizován).
Místo optimistického závěru musím bohužel konstatovat, že nedlouho před tímto „nákupem“ jsem si šel koupit lístky na koncerty dvou mých velmi oblíbených formací, které budou v mé několikavěžaté matičce Opavě vystupovat v prosinci. (Jedná se o tradiční předvánoční koncerty, které bývají pravidelně rychle vyprodány.) A jelikož stála jedna vstupenka na Hradišťan 170 korun a na Spirituál kvintet dokonce ještě o patnáct kaček více, vyplázl jsem za dva lístky na tyto kulturní akce přes sedm stovek, což je více, než dám ročně za vstupné na všechny zápasy hokejového Slezanu v první lize. Jak jednou řekl jeden můj kamarád, kdo chce vypadat jako intouš, musí na to mít. Končím, raději si jdu pustit S mikrofonem za hokejem.
