Je mi smutno, a hned dvakrát. Poprvé proto, že jsem se před chvílí dozvěděl o smrti Milana Dufka. A není nutné tady hodnotit jeho muzikantské či lidské kvality. Každého násilím ukončeného života je škoda. Podruhé je mi smutno z článku, který tuto smutnou skutečnost na iDnes oznamuje. Cituji: "Podle manažera skupiny Jiřího Weisera přejel hudebníka člun." Snad každý, kdo se o tuto muziku zajímá ví, že Jiří Weiser (tedy správně Veisser) kapelu v roce 1998 opustil. A rozhodně jí v současné době nedělá manažera – viz stránky Rangers. Je takový problém si tyhle skutečnosti ověřit? Je takový problém pověřit napsáním takové…
Příspěvky publikované v “Drobnosti”
Tak stejně je to na nás moc. Šest dlouhých týdnů zbývá do Vánoc. Pan Lukavský dorecituje a rozjíždí se závěrečný sešup až ke Štědrému dni. Deska Hovada Boží (mají to na stránkách špatně nadepsáno Cestující v noci) vyšla sice už loni, ale s každými Vánocemi je pořád znovu aktuální. Uvědomuju si, že bylo málo desek, na které jsem si letos přes rok opakovaně vzpomněl. Zejména na podzim mi Jablkoň udělal díru do hlavy, Balada o bramborovém salátu je přes legrační název smutný a pohnutý příběh. A bohužel asi v mnoha případech pravdivý. Michal Němec tyhle zkratky umí – jsou to chvíle, kdy…
Už jsem se těšil, že s tím dají pokoj a v rámci teleshoppingu před podvečerní předpovědí počasí poběží něco trochu vkusnějšího. I kdepak. Dvojice Eva a Vašek – ví Bůh, odkud se vzala, na webu jsem o nich nic kloudného nenašel – se vrací oknem a předvádí nám, cože jsou to ty nejkrásnější melodie. Divím se, že se tou cukrovou hudební vatu sami nepřejedli. Těžko říct, jestli je jejich hlavním žánrem pop, country, folk, klasika nebo dechovka, ve všech případech to má dva nepřehlédnutelné rysy: je to kýčovitě sladké; a zbavené jakýchkoliv hran, jakékoliv osobitosti, jakéhokoliv výrazu, čehokoliv, co by mohlo někomu…
Žily, byly - v jedné době, v jednom žánru a častokrát na stejném pódiu - folkové kapely různých jmen. A jak šel čas a ony se setkávaly stále častěji, objevil se nápad a světlo světa spatřilo sdružení Folkotoč.
Jelikož se na konferenci začaly projevovat různé nešvary, ja načase připomenout pravidla, která David již kdysi sepsal...
Není tomu dávno, kdy mě leckteré kapely přiváděly v úžas, představujíce při závěrečných děkovačkách své "virtuální" kamarády - elektronické bubeníky a všelijaké jiné křemíkové bazmeky. Mé neblahé tušení nastupujícího trendu se naštěstí nepotvrdilo a s odcházejícím dvacátým stoletím se z pódií potichu vytratily i naprogramované bicí. Třikrát hurá.
O napjaté situaci mezi Portou a Zahradou ví snad každý, kdo se o „naši“ hudbu zajímá. Přišlo mi správné se pokusit zlepšit „počasí“. Začal jednat s oběma stranami. A vyslal dopis hlavním protagonistům – Juppovi a Tornádovi s dovětkem, že ho zveřejním s komentářem. Protože od té chvíle uběhlo asi půl roku, dopis je tu:
Od prvního ročníku folkového festivalu autorské hudby Kapka folku Chomutov uběhlo zhruba půl roku
Dnes je 7.11.2012. Když jsem se včera prohraboval rok starými zprávami z InternetFOLKu, docela jsem se podivil, jak se řada věcí za ten rok změnila. A tak jsem se rozhodl některé rok staré zprávy z folku a příbuzných oblasti opět publikovat a předložit vám je bez jakéhokoliv komentáře znovu. A připomínám, ty zprávy jsou vesměs z podzimu 2011, tedy už jaksi poněkud historické…
Nevíte, co je to skutečně folk? Chcete vědět, kdo patří do nové folkové vlny? A co spojuje Peterku s Mertou? Máte pocit, že vidíte něco jiného, než slyšíte? Díváte se na estrády?