Potkali se v hudebninách.
Ona: „Konečně dostali vydavatelé rozum. Monitor znovu vydal některé starší tituly a prodává je na cédéčku za devadesát devět korun. Je na nich nálepka České desky pro všechny.“
On: „Tak to je tedy nevídaná upřímnost, přiznává tím, že ostatní tituly při dnešních cenách už v žádném případě nejsou pro všechny. Tak pro horních deset tisíc.“
Ona: „Co blbneš, vždyť tam vyšly perly, které už jinak neseženeš. Fakt skvělá akustická deska od Luboše Pospíšila Vzdálená tvář, Hop trop, Eva Lindbergová a Jarmark, Jíšová s Weekendem, Caribe od Zuzany Navarové nebo třeba Okno do ulice od Bokomary. Tady má symbol akce „Kopírování zabíjí hudbu“ fakt smysl.
On: „No, já jen jestli bych si to neokopíroval líp“
Ona:„Proč jsi takový skeptik? Vyšla tam i sólovka od Horkého a dvě desky od Kamelotu. Takže mám radost, že můžu být slušný člověk a ne zloděj. Víš jak to říkal Roman Horký v efcéčku, že slušný člověk nevypaluje, že to dělají zloději.“
ON: „Jo, ale když už si něco vypálím, udělám to pořádně. Vem si třeba Caribe od Navarové, tam ti holka vůbec neexistuje booklet. Na zadní straně jsou názvy písniček, přední strana obalu je zevnitř bílá. Takže se nikde nedozvíš ani kdo na té desce hraje. Asi tomu pánové z Monitoru nebudou věřit, ale vcelku by mě to i zajímalo.“
ONA: „Jasně, ale dovedeš si představit, kolik lidí shánělo první desku Bokomary? A teď Okno do ulice seženeš za směšnou stovku v každých hudebninách.“
ON: „Taky jsem si ji koupil. Je fajn, že u Bokomary narozdíl od Navarové nebo Jarmarku, kde je jen jeden list, tvoří booklet celá dvoustrana. Je sice taky zevnitř bílá, ale zepředu je kopie původního obalu a na druhé straně najdeme dokonce texty písní. Čertvíproč ovšem začíná text písně Ráno ráničko od čtvrté sloky a kromě tohoto zlomku tam najdeme už jen další tři texty. Což by mi tak ani nevadilo, ale když si už nějakou desku koupím, obvykle mě zajímají autoři písní. Bohužel nejsou na této desce nikde uvedeni. Budeš se možná divit, ale mně to opravdu vadí, když za své peníze dostanu takový paskvil.
ONA: Ale tady je podstatné to, že kopírování zabíjí hudbu! Chtěl bys mít na rukou krev nějakého umělce? Chceš aby rodiny pracovníků gramofirem hladověly?“
ON: No, to bych teda fakt nechtěl. Takže kupovat nekvalitně provedené zboží je vlastně charita. To beru, hele nepůjdeme na kafe?
Šli (happyend).
převzato ze Slunovratu 2002
