Nejdemokratičtější informační médium současnosti – Internet – nabízí jedinečnou příležitost všem, kteří své výtvory chtějí představit veřejnosti, ale z nějakého důvodu to nemohou udělat „obvyklou“ cestou. Cítíte se být básníky či spisovateli, ale nikdo vám nechce vydat knihu a sami na to nemáte? Chcete být nezávislými novináři a všechna existující periodika jsou pro vás příliš závislá? Vymysleli jste skvělý projekt lokálního rozhlasového vysílání, ale už se na vás nedostala frekvence? Počet internetových serverů, kapacita na jeho discích a přenosové rychlosti neustále rostou, umístění vlastního výtvoru někam do Sítě je poměrně levné, není tedy co řešit.
Takto uvažují nejen alternativní umělci a dosud neobjevení talentovaní žurnalisté, ale i mnohé instituce s již známým jménem. Nechám-li stranou průkopníka webzinů Neviditelného psa jako převážně nehudební záležitost, jsou to především rozhlasové stanice. Ty by nejradši vysílaly po celém světě, ale volných kmitočtů je méně než zájemců, tudíž se musí uskrovnit na regionální úroveň. Není se co divit, že hledají všechny možnosti, jak doručit svůj signál mimo vymezené území. Zpřístupnit své vysílání na Internetu je z nich zřejmě nejlepší.
„Některé pořady jsme na internetu pravidelně vystavovali ke stáhnutí či poslechu již v roce 1996,“ říká Martin Šmídek z brněnského Radia Proglas. V té době byl pro běžného člověka přenos dat vyšší rychlostí než 32kbps (4 KB za sekundu) dost zřídkavým jevem a famózní formát MP3 ještě neměl tak velkou podporu výrobců softwaru. Stažení desetiminutového pořadu v FM kvalitě tak mohlo trvat třeba hodinu i víc, posluchač tedy musel mít opravdu velkou motivaci. Na druhou stranu se k pořadu dostal i po jeho odvysílání, což ovšem Proglasu vydrželo jen tři roky, než přešel na přímé internetové vysílání. „Je to skoro škoda, ale bylo to pracné,“ komentuje tuto změnu Martin Šmídek.
A proč vůbec Proglas, jedna ze stanic, kde zní folková a příbuzná hudba velmi často, začal vysílat po Internetu? „Byla to možnost poslechu rádia na celém světě, například našimi krajany žijícími v zahraničí,“ odpovídá manažerka rádia Helena Horáková. Možná vám to připadá jako nabubřelá představa od rozhlasové stanice, která pokrývá jen přibližně polovinu území republiky – zcela náhodně jsem ale zjistil, že můj kamarád Petr, pracující dlouhodobě v New Yorku, poslouchá pravidelně hitparádu Kolem se toč, kde je folk dominantním žánrem. K tomu dodává Martin Šmídek: „V zahraničí nás neposlouchají ani tak Češi-rezidenti jiného státu (víme ale o výjimkách), jako spíše lidé na studijním pobytu.“
Zatímco Proglasu se zatím nepodařilo pořádně vtrhnout do Prahy, pražské Country Radio nyní zachytíte i v Brně – ovšem v jiných částech Moravy i Čech to je už se signálem slabší. I ono se proto snaží dostihnout další posluchače po Internetu, a to od roku 1999. Že se mu to daří i mimo Českou republiku, potvrzuje Monika Kasanová z Country Radia: „Díky našemu internetovému vysílání dostáváme pozdravy od našich posluchačů z celého světa, většinou krajanů žijících v zahraničí.“
Je ale o vysílání rádií po Internetu vůbec zájem? Vždyť i když počet pevných linek neustále roste, je malý rozhlasový přijímač stále velkým konkurentem. Za přijímač se navíc platí malý paušál, kdežto poslech po Internetu stojí telefonní poplatky, případně zatěžuje a zpomaluje linku, což také znamená nějaké náklady. „Odhad nemáme,“ sděluje upřímně Helena Horáková na dotaz, kolik lidí poslouchá Proglas po Internetu. I Monika Kasanová připouští, že se to u Country Radia nedá přesně zjistit. „Ale známe návštěvnost našich stránek, která je cca 300 lidí,“ dodává. Jelikož zdaleka ne všichni návštěvníci stránek jdou poslouchat rádio po Internetu, tento údaj by potvrzoval můj osobní odhad, že v současné době jde řádově o desítky posluchačů denně. A to i s přihlédnutím k tomu, že možná častější vstupní adresa pro poslech rádií po Internetu je live.atlas.cz, kde najdeme dnes již více než deset rozhlasových stanic.
Dnes je dobrým zvykem nabízet posluchači vysílání v různé kvalitě podle rychlosti jeho připojení. Jak Country Radio, tak Proglas donedávna vysílaly ve třech podobách: 10 kbps, 20 kbps a 32 kbps. V době psaní tohoto článku však na Country Radiu fungovala jen prostřední z nich. Nejvyšší rychlost lze každopádně doporučit jen uživatelům pevné linky; zkušenost modemistů ukazuje, že ztráty dat při přenosu jsou poměrně značné a z rozkouskovaného zvuku je posluchač brzo otrávený. A ani nejnižší rychlost neničí zvuk natolik, aby se nedal poslouchat. Z toho plyne doporučení: vyzkoušejte všechno, méně je někdy více. Občasným výpadkům se ovšem zabránit nedá, plynulý přenos dat je na okamžitou situaci v Internetu mnohem citlivější než třeba e-mail. Z programového vybavení vám postačí dobře nakonfigurovaný prohlížeč, nemusí to nutně být nejmodernější Internet Explorer; u něho ovšem (zejména ve verzi 5.5 a pozdější) je pravděpodobnost funkčnosti nejvyšší.
Možná jste už zjistili, že kromě známých stanic se na českém Internetu nabízejí „vysílače“, o nichž jste ještě nikdy neslyšeli. O některých z nich a o tom, zda i zde potkáte folk, country, trampskou píseň a podobně, si řekneme příště.
