Od plenek až k šedinám
Pojďme na krátkou procházku lidským životem. V bezstarostném dětství je jediným zájmem Balónek nebo pohádka o tom, jak Popelka jde na ples. Začneme číst, našimi hrdiny se stanou Tři čuníci, Pierot a hodná Čarodějka, a když nám sem tam rodiče povolí Biograf, jsme u vytržení z filmu Podzimní král. Plíživě se přibližuje puberta se svou první cigaretou (Tak to dobafej) a zamilováním (Má pravá láska, to nutkání vydávat se na Tajný výpravy a utíkat Zadními vrátky), provázeným rodičovským napomínáním (Neklesejte na duchnu!). Za pár let už nás Zem hříchů vítá s otevřenou náručí. Lásečky, Hotelové pokoje, Žena-ďábel… A je tu poločas. Rodinné album, Pohoda. Soužení lásky, Pohlednice z lázní, sem tam je to však Na ostří nože. Skoro Rozpad kolonií. A V tom roce pitomém už se pavlačí nese: „Soudili se“. Takže Sbohem romantiko. Pocestný do sedmého nebe, oblečen v Šaty šupáka, si říká: Tak tohle je to Kouzlo noční samoty?
Výlet
Říkáte: „Zůstali jsme doma“ a čekáte v křesle na Zlatý prase? Nebo jste nabrali Na výletě (jako Hoboes) Tempo di Vlak? Ať tak či onak, jíst potřebujete každopádně. Pro mlsné tu mám Rozinky (komu by nestačily samotné, dojdu pro Rozinky a mandle), pro hladové Pečivo i Sweet knedlík (možno dochutit Magi-sonem) a pro zvlášť otrlé naservíruji Všehochuť, Tři čuníky či Housenku. To všechno se mnou můžete pojíst a říkat při tom rozince: „Dlabu tě“. Ale vraťme se k našemu výletu. Jsou to stejně Zvláštní rána. Nádherné Svítání, Tichá voda… Ale najednou Ryby vyskakují nad hladinu, jako ve správné folkové písni se rozprší – a máme tu bouřku a Kaluže. Romantika Snídaně v trávě je ta tam. Honem honem koukám, abych opět zahlédla své Město, město, kde sedí Muž za rohem, aby vymámil pár drobných na láhev rumu. Rychle projdu kolem letně osiřelého Kluziště, Pískoviště s hrajícími si caparty, abych kvůli rannímu romantickému výletu nepřišla o důležité informace, ale ejhle – můj oblíbený novinový stánek zeje samotou. Opodál stojící Kamelot však rád vyzvoní, co ráno zvěděl od sousedky: „Zabili trafikantku“. Kdo to zavinil? Čichám, čichám člověčinu. Mě neutáhnou Na vařený nudli. Určitě to byli Zloději obálek! Však i na ně dojde – Větrné mlýny melou pomalu, ale jistě.
Výsledky soutěže
Když jsme před více než rokem vyhlásili svatební soutěž o folková CD, odpověděli nám jen čtyři lidé. Pro rovnost bodů jsme tenkrát udělili ceny dvě – Ofélii a Dougovi. Vypadá to skoro podivně, že vyhrávají lidé s InternetFOLKem více než spřátelení, ale v této soutěži opět dostane cenu – CD IF 2000 – Tomáš Doug Machalík. Jeho odpověď byla více než vyčerpávající (nevěděl pouze, ke komu zařadit Mokrá rána, což není divu, jelikož nejde o regulérní CD, ale o demo se čtyřmi písničkami mladé pražské kapely Danny). Tedy vyčerpávající – abych to uvedla na pravou míru – jeho odpověď byla jediná…
A jací interpreti patří k uvedeným albům?
Ke zdi – Nerez
Od půlnoci do tří – Ta Jana z Velké Ohrady
Nejsme svatý – Vojta Kiďák Tomáško
Dávno se známe – Nezmaři
Mokrá rána – Danny
Zvláštní způsoby – Věra Martinová
Čemu věřím – Folkšok
Tak se dívej – Corpus Delicti
Tancuj a zpívej – Slávek Janoušek
Šlapej dál – Spirituál kvintet
Větrná růže – F.T. Prim
Svlíkání z kůže – Irena Budweisserová
Vrávorám – Cimbal Classic
Tichá domácnost – Bratři Ebenové
Zimní pozdravy – Poupata
Ještě se střílí – Devítka
Hodina usmíření – Žalman a spol.
Protější břeh – Slávek Klecandr
Ozvěny duše – Hradišťan
Bezvětří – Mascara; Vašek Koubek
…a ticho v sobě – Spolektiv
