Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

PÍSNIČKÁŘI PÁTEČNÍ

Je každoročním pravidlem, že se písničkáři na finále do Kuřimi sjíždějí navečer den předem, na jakýsi sejšn, aby se pozdravili a ti noví poznali. Patron písničkářů a celého finále Jiří moravský Brabec se i tentokrát na zámku v Kuřimi o písničkáře staral pečlivě, ale to hlavní si vždy písničkáři nadělují sami, protože na sejšnu se především hraje a zpívá. A ten letošní byl stejně zajímavý jako samotné finále, a v něčem možná i zajímavější.

Marcel Kříž Jak jsem již předeslal, J. m. Brabec se role hostitele ujal výborně, u baru zámecké místnosti bylo k dispozici vynikající červené a i další pochutiny v míře vrchovaté. Takže až na dva, kteří se dostavili druhý den, se zde ten podvečer sešli všichni finalisté. Moderování večera se tentokrát ujal písničkář Marcel Kříž z Čáslavi, jinak zvaný Šílený Marcel, se slovy …mezi písničkáři je velká tlačenice, tak využívám šance mezi konferenciéry. Postupně uváděl jednotlivé písničkáře, kteří v tradičním kolečku zahráli jednu píseň a dali slovo dalšímu. Napětí nebo tréma tentokrát vůbec nepřišly v úvahu, večer měl spád a díky Marcelovi legrace nepřestávala. K tomu mu sekundovali Jeroným Lešner, Jan Matěj Rak a svými vystoupeními i Fratišek Vlček a naprosto nedostižný Jaroslav Urbánek z Duchcova. Zvláště jeho píseň Vánoční, která má v textu perly jako „…zimní mouchy olizují rampouchy… „. Marcel ho na oplátku uváděl jako …muže s pleší a kadeřavými texty. Legraci nezkazili ani Petr Sedláček nebo Jan Žamboch a Stanislava Brahová ze Vsetína, či DisneyBand z Liberce, jen lituji, že řada z nich se ve finálových vystoupeních na druhý den věnovala víc „vážné“ tvorbě.

Neměl bych zapomenout ani na vydatného pomocníka J. m. Brabce – Ivo Cicvárka, který přinesl jednak sebe a potom elektrické piáno. Tím už bylo pro jamování připraveno vše, takže řada písní byla na místě přearanžována s klavírem Ivo Cicvárka, Jeronýmovou a Matějovou kytarou a zejména elektrickou kytarou Marcela Kříže, ten, jak uvedeno výše, zářil ve všem, na co sáhl.

Jan Žamboch Hostem večera bylo pohodové vokální trio tří dívek: Na chvíli motýli, takže než se všichni v kolečku vystřídali, uplynulo i půldruhé hodiny. Kromě stálého inventáře finálových sejšnů jako Šárka Burešová, Jana Bauerová, Michal Rádl se představila řada nových tváří někteří i z velké dálky: Duo Hups (Eva Safanovičová a Peter Kolárik) z Popradu a někteří v comebacku po více jak pěti letech: Zuzana Rychnová a Petra Libovická.

Vše od baru sledoval Jirka Brabec a já mám podezření, že on si budoucí vítěze tohoto finále tak jaksi nahrubo vytipoval už tady, protože na sejšnu se mu všichni představili otevřeněji a uvolnění, než na samotném oficiálním finále a myslím, že v tomto směru byl předvečer kvalitnější.

Po půlnoci začali hosté večera postupně odpadat a přesouvali se na kutě, jen ti nejotrlejší vydrželi až do rána, aby na finálovém pódiu jako vždy jen a jen excelovali …

Josef Vančura