TRAMPSKÁ PORTA – OBLASTNÍ KOLO V BLUDOVĚ

Ještě ani nedozněly oslavy desátého ročníku a už tu byl ročník jedenáctý, který začal 10. března 2001 ve 14:00 hodin v Bludově. Je tomu právě letos deset let, co se Trampská porta odtrhla od té plzeňské. První rok, tedy v roce 1991, se Trampská porta ještě jmenovala INTERPORTA, protože plzeňští si název "PORTA" zaregistrovali jako ochrannou známku festivalu, a Kapitána Kida, jako jednoho ze zakladatelů Porty, nic lepšího nenapadlo. Tenkrát, před těmi deseti lety, se konalo oblastní kolo ve Šternberku, pak tuším dvakrát nebo třikrát v Šumperku, a od té doby bez přestávek v Bludově. Za zmínku snad ještě stojí, že název Porta je odvozen od názvu pahorkatiny Porta Bohemika – tedy brána Čech a dá se přeneseně říct, že i Porta je jakousi bránou pro začínající muzikanty, kteří si chtějí poměřit síly, aby se mohli probojovat na prkna těch "velkých" festivalů. Také letos organizovala oblastní kolo Trampské porty Česká tábornická unie – Jesenická oblast Šumperk.
     Jako první se v soutěži představil píničkář z Tovačova Petr Pazdera. Ačkoliv se snažil na diváky a porotce zapůsobit mile a usměvavě, byla na něm znát nervozita a stres. Snad to bylo tím, že právě na něj padl těžký úkol začít, protože zrovna Petra bych zařadil mezi věrné účastníky Trampské porty. Druhým soutěžícím byla skupina Kejklíři z Karviné. Bohužel nemohli zůstat až do konce, neboť byli zcela odkázáni na vlak. Jako na většině vystupujících muzikantů, i na nich byla stále ještě poznat únava a kašel z chřipkové epidemie. Naštěstí se již tolik neškatulkují jednotlivé žánry a tak právě v podání Kejklířů jsem si mohl poslechnout trochu drsnější rytmus (folkrock), propracované aranžmá a někdy až příliš dlouhá sóla. Ovšem na to, že spolu hrají necelý rok, mě mile překvapili. Další v pořadí, tedy třetí, vystoupila skupina Alibaba z Horky n. Moravou. Kapelník Miroslav Vepřek také patří mezi věrné účastníky Porty a v Bludově již několikrát soutěžil. V nové sestavě hrají půl roku folk a mě na nich zaujaly především texty písniček. Milan Sova z Orlové vystoupil v Bludově poprvé. Tento písničkář hrával před deseti lety a teď to zkouší znovu. Svými vtipnými texty si od poroty zasloužil, dle mého názoru zcela oprávněně, cenu za humor. První pětici uzavřela opavská skupina Karavana s převzatým repertoárem. Kravanu bych zařadil mezi takové ty "osadní hráče", což bylo patrné i jejich věkem, ale přestože spolu hrají dost dlouho, ničím zvláštním mě nezaujali. Po nich nastoupila skupina skrývající se za podivný název IJAMBOSETSCHMI z Bolatic. Působili na mě jako veselá parta s folkrockovým ražením, která má před sebou nadějnou budoucnost a držím jim palce. Šťastnou sedmičku v pořadí měla skupina Tempo di vlak z Ostravy. V loni získali třetí místo (tzv. návrh na divokou kartu). Obdivuju jejich chuť hrát. Bylo je slyšet před koncertem, během něj i po něm. Přiznám se, že mezi mé nejoblíbenější autory patří bratří Ryvolové a snad proto mi tato skupina hned přirostla k srdci. A to, že umí hrát, potvrdila porota udělením prvního místa. V diváckém hlasovaní se umístili jako druzí. Pupkáči z Lipníka n. Bečvou, kteří vystoupili osmí v pořadí, měli rozhodně na víc, nebo se tak alespoň tvářili. Kromě svého sebevědomého vzhledu však ničím nezaujali. Zato písničkář Kája Cvrk ze Šumperku vypadal jako ustrašený zajíc, ale svými milostnými písněmi si získal srdce snad všech přítomných slečen a porota jej ocenila druhým místem. Od diváků získal třetí největší počet bodů. Dekádu uzavřela skupina O5 & Radeček, taktéž ze Šumperku. Část jich kdysi hrávala pod skupinou s názvem Topol a kromě jména změnili také hudební směr. Ačkoliv mají poměrně nízký věkový průměr, bylo vidět, že za sebou mají dlouhou řadu let hraní a zkušeností. Jedenáctý vystoupil další písničkář Zdeněk Hamřík z Mohelnice. Průměrný písničkář s jednoduchými texty a jemnou melodií, který již své štěstí zkoušel na Orlovském Špagátě. Nejvyšší počet diváckých hlasů a Cenu diváka si odvezli olomoučtí T.H.S. Brzdaři, kteří vystoupili jako dvanáctí. Brzdaři hrají kolem dvaceti let a mají hodně zkušeností i kamarádů. Troufám si říct, že jsou opravdovou trampskou skupinou. Dlouho také existuje skupina Karamela z Háje ve Slezku. Mají široký repertoár, ale jejich vzory jsou spíše pánové Ježek, Voskovec a Werich.
     Fotografie jsem pořídil během koncertu a tak se alespoň na chvíli můžete přenést zpět a posoudit, zda se příště zůčastníte jako diváci, popřípadě jako soutěžící. A když ne v Bludově, tak třeba na červnovém finále v Ústí nad Labem.

Cejvik