Je známo, že když se s něčím rušivým nebo nepříjemným setkává člověk často, postupně přestane být na to citlivý – například na smog a znečištěné ovzduší si městský člověk nakonec už nějak zvykl. Zvykl si i na to, že na něj každý den útočí agresivní reklamy a v rádiu se už nesetkává téměř s ničím jiným než se spotřební hudbou, jejímž jediným úkolem je vytvořit kulisu pro jeho činnost. Vedle prachu a škodlivin, které chtě nechtě dýchá, rovněž chtě nechtě vnímá to, co ho vlastně spíš ruší a rozptyluje.
Ačkoliv na místech se silným znečištěním bývá nějaký měřicí systém, který při překročení limitu na to upozorní, ačkoliv podle nového zákoníku práce se zvýšila práva nekuřáků vůči kuřákům, pro audiovizuální vjemy existují normy jen velmi vágní a obtížně kontrolovatelné. A tak si člověk pomohl sám přirozenou obrannou reakcí: otupěl.
Poučka praví, že čím méně je něco citlivé na určitý podnět, tím silnější musí takový podnět být, aby měl vůbec nějaký význam. Podle mě tohle otupění vedlo k tomu, že dnes posluchače zaujmou víc hlasité a úderné písničky, pokud možno s bicími a elektrickou kytarou, navíc vytažené na zesilovači na dohled od prahu bolestivosti. Hesla dne jsou „vypalovačka“ a „musí to šlapat“. Posadí-li se naopak před vás písničkář jen s kytarou, vezmete ho na milost nanejvýš tehdy, když hraje srandovní písničky. Jinak máte divný pocit, že vám cosi chybí, aha, no přece ta očekávaná dávka hluku. Ticho je člověku zpravidla nepříjemné, protože musí najednou sám ovládat své myšlenky a třeba se i setkat sám se sebou (a taková setkání bývají z nejtěžších). Proto má-li na dosah přehrávač nebo rádio, raději cvakne knoflíkem a nechá své myšlenky plout s proudem slov a tónů. Chce-li ho pak někdo opravdu oslovit a donutit, aby mu věnoval pozornost, musí tak učinit velmi razantně. Zkuste to pozorovat každoročně o Vánocích: zdá se mi, že koledy se všude hrají stále hlasitěji.
Hrozí nám, že postupně ztratíme cit pro drobné, tiché a nevtíravé věci. Chcete tomu zabránit? Poslechněte si Marka Ebena: „Chceš-li se něčeho pořádně nasytit, nejez.“ Bude-li vás ruka svádět zapnout si ze zvyku rádio, zkuste pro jednou odolat a vychutnat si ticho.
