Čtvrteční večerní amfiteátr oficielně Zahradu 2002 zahajoval. A to už jsme měli za sebou deset pořadů. Většinou deštivých, ale počasí se pozvolna moudřilo a diváci na večerním amfíku zmokli pouze jedenkrát. Většina návštěvníků Zahrady jsou ostřílení a na vše připravení harcovníci, rozmary počasí je nerozhází. A večerní program stál určitě za to.
ZAHRADA 2002 – Bluesberry
Úvod večera byl vskutku netradiční. Žádná Vlajka či sentimentální písně na úvod, ale bubny a jenom bubny od skupiny Jumping Drums, se kterou se střídaly ve skladbách pro bicí a perkuse skupiny dětí z dětských domovů, kde jsou perkuse využívány jako muzikoterapeutický prostředek.
Skutečný folkový úvod tak vlastně obstaral vokální Pětník. Tréma se trochu podepsala na několika úletech, ale publikum bylo zdravě naladěno a potleskem nešetřilo. Na forbíně zpívala Martina Trchová s pomocí Žofie Kabelkové a za oponou se připravovala skupina Bluesberry. Peter Introvič si přivedl i kytarové posily a sound kapely spíše připomínal bluesový festival v Radotíně. Diváci se dostávali do varu a taneční plocha pod jevištěm se postupně plnila. Pak na forbíně zpíval Jeroným Lešner, v amfiteátru už bylo několik tisíc diváků a nastoupil Semtex.
SEMTEX a nažhavení diváci
Bylo velmi těžké uvěřit, že jsme stále ještě na folkovém festivalu, na jevišti i v hledišti jezdila mašinka a amfiteátr vřel jako rozpálený kotel.
A po tom všem přišla na forbínu osoba, která má k Náměšti na Hané vztah skutečně jedinečný a historický – Jaroslav Hutka. Doprovázen Radimem Hladíkem zcela záměrně zařadil písně, které mnozí pamětníci na živo neslyšeli možná tři desítky let. Škoda jen, že dramaturgicky vyšlo jeho vystoupení hned po Semtexu, protože diváci se nedokázali tak rychle soustředit na Hutkův komorní projev a některé písně, třeba Pravděpodobné vzdálenosti, se rozplynuly v hlučícím mnohatisícovém davu. Vše bylo napraveno společným zpíváním legendární písně Náměšť, kterou znají snad všichni a amfiteátr si ji notoval s chutí.
Zahálení Zahrady 2002: Jaroslav Hutka zpívá po třiceti letech slavnou píseň Náměšť
Když nastupoval na scénu Jablkoň, bylo už hodně pozdě, ale program ještě zdaleka nekončil, jak řekl jeden z dua konferenciérů večera Honza Dobiáš – Radek Havel, není přece kam spěchat. A diváci byli až fanaticky pozitivně naladěni s jedinou touhou: ten zahajovací večer Zahrady 2002 si krásně užít. A to se beze zbytku podařilo.
Náměšť na Hané, 4.7.2002
