Koncert zprostředkovaný má několik výhod. Můžete ho absolvovat rozvaleni v teplácích na pohovce, popíjejíce horký čaj a chroupajíce sušenky. Nemusíte nikam spěchat, abyste vůbec dostali lístek, či abyste si sedli do té řady, o kterou stojíte. Nemusíte si neustále poposedávat, když ten dlouhán před vámi naklání hlavu ke svým sousedkám. Nemusíte na něj syčet, když tu jedné, tu druhé něco šeptne. Po koncertě nebudete celí kostrbatí z nepohodlné židle a úzké uličky mezi řadami, kde se nedaly natáhnout nohy. Tolik tedy pozitiva.
Příspěvky publikované v “Reportáže”
Už jste někdy zpívali na veřejném místě v bačkůrkách? Že ne? Já ano. Stalo se tak minulý čtvrtek, 11. ledna 2001, v klubu Domu dětí a mládeže na Karlínském náměstí.
Vánoční prázdniny v Telči jsou jednoznačně nejvýznamnější folkovou událostí konce roku. Žádný časopis zabývající se děním v žánru, ať už "klasický" či internetový, by si je rozhodně neměl dovolit přehlédnout. Zde je tedy reportáž z větší půlky telčského týdne.
Na tuto otázku mohli hledat odpovědi návštěvníci dvojkoncertu, který se konal v sympatický den, a to ve čtvrtek čtvrtého čtvrtý, v královehradeckém AC klubu. V následujícím odstavci zkusím hledat i já.
Po tři dny a na třech scénách probíhal třetí ročník Festivalu Slunce ve Strážnici. Nebylo tím pádem v silách jednotlivce vidět a slyšet všechno. Bohužel neexistoval detailní rozpis účinkujících a oficiální informační tabule u jednotlivých scén bylo třeba brát také s rezervou.
Folková formace Pročne si zpříjemnila závěr sezóny, když vyhrála soutěžní minifestival Folk na vsi v Dolním Újezdě. Královehradeckou kapelu stylem navazující na legendární Nerez označila porota za nejlepší z pětice soutěžících skupin.
Ani Petynka, ani Malostranská beseda, nýbrž Branické divadlo se stalo mým prvním folkovým klubem. Počátkem osmdesátých let jsem tu býval pravidelným hostem na koncertech Spirituál kvintetu, v té době špičky „portovního" žánru.
Jestliže Zahrada v Náměšti je festival ponejvíce přírodní, pak Folková růže v Jindřichově Hradci je festival městský, dokonce staroměstský. Tím se oba od sebe hlavně liší. Zahrada je navíc festival velký až masový a Folková růže je poněkud intimnější. Jindřichův Hradec pro folkový festival nabízí mnoho působivých historických exteriérů i interiérů, které ve spojení s dobrým počasím, folkovou muzikou a vnímavými posluchači ožívají v zajímavých kontrastech.
Do života profesionální kapely nakoukne okolí zpravidla jen při jejím vystoupení a netuší, na jakém dortu ta koncertní třešnička spočívá. Naskytla se mi jedinečná příležitost dostat se i do zákulisí, když jsem se s Klíčem dohodl, že mu budu v pondělí 21. 10. dělat řidiče.
(parafráze portovního parnasu) - Proč peripetie? Povím. Podbízelo se pár podobných přirovnání, pravda. Příkladně pro to, že průměrný příchozí (případně pamětník) byl pravděpodobně přinejmenším překvapen. Příslib plakátu pletl a působil potíže už při příchodu, (publikum poskromnu - pominu), přezíravý postoj předních protagonistů (problém? proč? pohoda!), přehlídka v pramalém počtu... Proč předbíhat. PORTA.