Bylo sychravé, poslední říjnové úterý a v pražském P- klubu Trojická se na Stopách sešlapanejch bot chystal k vystoupení divnej pták Miki Ryvola. Sál, který byl podle očekávání našlapaný do posledního místa, nejprve uvítal domácí Lístek. Ten zahájil pořad třemi svými písněmi. Ta čtvrtá se jmenovala "Tunel jménem čas" a kapela jí zahrála společně s Mikim. Poté se decentně vzdálila a nechala Trojickou hrát tu zvláštní hru, která mě na Mikiho vystoupeních už léta těžce bere za osrdí.
Příspěvky publikované v “Reportáže”
Zažili jste v poslední době nějaký koncert, ze kterého se vám vůbec, ale vůbec nechtělo domů? Jestliže ne, pak vás může mrzet „áčko“ v Malostranské besedě na koncertě Bílé nemoci.
Záhy po rozpadu pardubických Poupat se polovina původní sestavy objevila na folkové scéně s kapelou Pouta. Zbylí členové Poupat s návratem před mikrofony trochu otáleli, nová skupina Viti Troníčka nazvaná Marien se poprvé představila o prázdninách na Zahradě v Náměšti na Hané. Celovečerní premiéru v Pardubicích si pak Marien odbyla minulý týden.
V rámci turné, jehož součástí byl i pražský křest alba Umlkly stroje (24. října), zavítala ve středu 27. října do Brna skupina ETC… s Vladimírem Mišíkem. Koncert se konal v sále kulturního centra Semilasso na Palackého třídě, začínal ve 20.30 h a jako předkapely na něm vystoupily soubory Docuku a Astrometro. Zatímco první z nich mám velmi rád, o druhém jsem tušil pouze to, že v něm hraje Mišíkův syn Maťo. Na koncert jsem tedy odcházel plný zvědavosti, jak daleko od stromu padlo ono pověstné jablko.
Vyčerpávající reportáž z dění na Jamboree 2004 ve Strakonicích si přečtete pravděpodobně v papírovém médiu, kolega Tomáš Hrubý pozorně dění sledoval z první řady ve stylovém slamáku, úkolem elektronických médií je spíše sdělovat dojmy rychle. Z existujících el. médií si však také jistě vyskládáte ucelený obraz o festivalu, soudě podle hojné účasti dalších novinářů na akci.
Frontman, legenda a tvář brněnského Kamelotu, Roman Horký, zavítal v čase babího léta do města pod Bílou věží, aby hrstce svých příznivců, kterou nedávno vzniklý folkový klub pojme, zahrál pár písniček a představil se tak v originálním koncertním programu bez kapely. Klub tvořený několika málo stoly, barem a milou obsluhou, se zaplnil před 20. hodinou, na kterou byl stanoven začátek vystoupení.
Že v kostelích při bohoslužbách občas zpívá sbor, je obvyklé. Přinejmenším při slavnostních příležitostech jako Vánoce nebo Velikonoce zaznívají různé Missy brevis či pastoralis a Brixi, Ryba, Mozart a jiní se v hrobě neklidně zavrtí. Méně obvyklé je potkat opravdu dobrý sbor. V neděli 16. května jsem zcela nečekaně slyšel sbor Alma College – a to byl zážitek.
Svojšický Podzim se v roce 2004 přestěhoval z hostince "U lípy" do Hospůdky v areálu. Tím se přiblížil zase o krok blíž k místu, kde se uskutečňovaly legendární festivaly Svojšický Slunovrat a Letorost. Na rozdíl od minulých ročníků jsme si nemohli ani stěžovat na slabou diváckou účast, protože letos bylo v Hospůdce narváno.
Druhý ročník slibně založené tradice, folkového festivalu, proběhl v pátek 7. května v areálu třebíčské Základní školy, Na Kopcích. Po vydařené loňské premiéře, rozhodli se organizátoři pozvat opět osvědčené písničkáře, a přestože počasí dlouho nedávalo jistotu, kde letošní festival proběhne, nakonec přehlídka pod širým nebem úspěšně na tu loňskou navázala.
Letošní Jizerská nota se nesla ve znamení 70ti let trampingu v Jizerských horách a organizátoři, sdružení Jizerské aktivity, hodlali tohle jubileum náležitě připomenout. Tradiční páteční Country bál se letos kupodivu nekonal na sále v hospodě U Cimplů v Hejnici, tedy v místě konání tohoto bezvadného festivalu, ale v sousední Raspenavě. O muziku se celý večer zodpovědně staral BG Bazar, což bylo obtížné hlavně na začátku, před poloprázdným sálem. Zatraceně špatný počasí a změna místa se podepsalo na návštěvnosti.