Bylo nebylo, v jedné malebné vísce jménem Praha, a to přímo v Malostranské besedě, se za jedné horké červnové noci dály věci nevídané. Žili byli čtyři kumštýři. Jeden z nich, Honza Brož se jmenoval, hrával na kytary a foukačku, Jindřiška Petráková na flétny a klávesy, Tomáš Hoffrichter na kytaru a David Hoffrichter na kontrabas.
Příspěvky publikované v “Reportáže”
V klubu Stará pekárna v Brně se minulý týden po tři dny slavilo. Nejprve zde ve čtvrtek 25. září Eva Henychová odehrála jeden ze svých speciálních koncertů „Potisící“, kterými slavila tu skutečnost, že se počet jejích vystoupení přehoupl přes tisícovku. V pátek a v sobotu potom oslavovala samotná Pekárna. Klub se ve zdraví dožil čtvrtých narozenin a k tomu mu měli přijít pogratulovat vedle štamgastů také Peter Lipa (pátek 26. září) a skupiny Oswald Schneider a Hm… (sobota 27. září). Zašel jsem do Pekárny ve čtvrtek i v pátek. Sobotní večer jsem si už nechal ujít, takže o něm referovat nebudu.
Plzeňský Grasscocktail vyrůstá z plzeňského muzikantského podhoubí již nějaký ten pátek. A protože je poslední dobou poměrně chválen od posluchačů i publicistů, byl jsem na křest jejich prvního plnohodnotného alba zvědav skoro stejně, jako na album samotné...
Když jsem poprvé díky pozvánce od sdružení Čerčanský chlum slyšel o společném projektu Škampova kvarteta a dívčího tria Triny, velice mě to zaujalo. Litoval jsem, že jsem tenkrát do Čerčan nemohl jet. Tudíž nemusím líčit svou radost, když jsem podobný koncert objevil v pražském kulturním přehledu. Na Zbraslav jsem v sobotu 20. září 2003 jel v očekávání zajímavého spojení vynikajících hlasů s vynikajícími instrumentalisty v crossoverovém projektu.
Letos již potřetí si dali ve východočeské Přelouči sraz příznivci bluesové muziky. Nečekaně letní počasí lákalo spíše někam k vodě než na koncert, tak většina posluchačů dorazila až když přestaly hřát sluneční paprsky.
Ve vesnici Lipůvka na Blanensku, jen kousek severně od Brna, se v sobotu 16. srpna konal první ročník festiválku Hoří, má panenko! Formanovský název nebyl zvolen náhodou. Hlavním pořadatelem akce byla místní organizace dobrovolných hasičů, jejíž členové se také zdárně starali o hladký průběh odpoledne a večera (především o vydatnou zásobu potravin a tekutin pro všechny účinkující i diváky). Hasiči zvelebili přímo pro tento festival prostor u lesa tak, že náhodný příchozí měl pocit, že se zde podobné akce konají odjakživa.
Téměř přesně po dvou letech znovu v Praze na Opatově, téměř po sedmnácti měsících vůbec, se představil Vlasta Redl a skupina, co se jmenuje Každý den jinak. A byl to come back velmi očekávaný, sál na Opatově vyprodán, dokonce tu nebyly židle, takže všichni diváci stáli a tak se jich sem vešlo možná dvojnásobně. Ano, Vlasta Redl se skupinou se po delší odmlce vydal na koncertní šňůru.
S folkovými, trampskými a mezižánrovými festivaly se trhá pytel, countryových festivalů zas tak mnoho není, a tak je potěšující zprávou, že Starý dobrý western v Bystřiččce u Valmezu se ve zdraví a plné síle dožil půlkulatého jubilea.
Kulturní dům Mlejn v Praze Stodůlkách slaví 15 let existence. Oslavy sestávají z „galaprogramů“ jednotlivých kulturních oblastí, kterým se Mlejn věnuje. Jednou z nich je i folková a country hudba a podstatnou složkou ve folkové a countryové produkci Mlejna je každoroční pořádání pražských kol Porty, a tak byl „galavečer“ v pondělí 12.5. zasvěcen právě kapelám, které v historii Mlejna v Portě soutěžily a vítězily.
Zahradu vnímám jako takový veletrh folkové a příbuzné hudby. Po tři dny se na poměrně malé ploše vyskytují interpreti, vydavatelé, organizátoři, novináři a fanoušci tohoto žánru v tak vysoké koncentraci jako nikdy jindy po celý rok. Zahrada se letos konala celkově počtrnácté, z toho pošesté v Náměšti na Hané. Stejně jako loni se hrálo v amfiteátru, u kapličky, na dvoře radnice, na zámku a občas také někde jinde.