Bob Dylan. Jeho písně hráli Rolling Stones, Jimi Hendrix i Janek Ledecký. S obdivem o něm mluvili Johny Cash, John Lennon i Bob Marley. Na sklonku šedesátých let byli za „nové Dylany“ označováni Bruce Springsteen nebo David Bowie, začátkem sedmdesátých let se „starý Dylan“ vydal novými směry a nikdo si už jeho nástupce označit netroufl.
Příspěvky publikované v “Reportáže”
V úterý 25. 10. 2005 vypukl v P-klubu Trojické koncert hned dvou atraktivních mladých skupin. Lístek si tentokrát v rámci svého nepravidelníku Stopy sešlapanejch bot pozval jako hosta kapelu Jauvajs, která zde pokřtila nové CD "Čas se nehýbá".
Že se mi v Ryběnaruby líbí už jsem se zmínil v minulé reportáži z koncertu Šantré v této prostoře. Tentokrát tolik psát nebudu - nabídnu vám několik fotografií Lucky Dvořáčkové, kterou tímto vítám v redakci iFOLKu. Doufám, že se vám její fotky budou líbit a že Lucku spolupráce s iFOLKem bude bavit.
Již potřetí se konal ve stodůleckém Komunitním centru Sv. Prokopa svátek sborového, převážně acapellového zpívání, který byl zejména ve znamení sprituálů a dalších písní s duchovním obsahem.
Zdravím přítele Honzu, opět nabízím jemu možnost něco peprného napsat do diskuse, ostatním pak možnost do diskuse napsat, co zažili na Folkomínu před 18. hodinou. Tuhle možnost dávám pokaždé, když se na festival dostavím pozdě, ale zdá se, že perly některých jsou k vidění, jen když je vložen ten úvodní kamínek, na který se pak perly mohou nabalovat, samostatně nic moc, že...
Ani tentokrát mi nebylo souzeno strávit na Setkání na Konopišti celý program (slibuji, že na Spirituálfestu v září budu fakt po celou dobu), a tak máte opět možnost doplnit mě v diskusi, o co zajímavého jsem v sobotu 13. 8. přišel.
Střípky, drťky, útržky to je vpravdě to, co vidí pořadatel z koncertu, nehlídá-li zrovna pod pódiem. Snad tedy tyto fragmenty obohacené množstvím dojmů a pocitů vám dostatečně přiblíží, jaká ta „čtrnáctá“ Muzika vlastně byla…
Už sedmý ročník festivalu, který se pyšní názvem uvedeným v titulku, se konal 6. 8. u přehrady Bystřička na Vsetínsku. Festival pořádá kapela Gympleři a festival rok od roku roste a mohutní.
Stejná podstata se může projevovat různě. Některé aspekty jsou stejné, i když si to někteří nedovedou ani představit. Jen najít odvahu to zkusit a přiznat si vlastní nevýlučnost.
Druhý den Folkové růže 2005 začal Open scénou na náměstí, a hlavně jasnou slunečnou oblohou. Počasí se netvářilo tak, že by chystalo nějaké nepříjemné překvapení, a tak se i na Muzeu hrálo nikoliv v podloubí, ale na provizorních prknech, nahrazujících zde pódium. A rozhodně to prospělo jak zvuku, tak atmosféře.