Včera vydaly Sestry Steinovy po dvou letech svoji druhou desku. Po debutu Lilie polní a mateřských radostech přichází druhé album Můj tanec, jak jinak, s doprovodem dalších hudebníků a Sestry už na něm nezpívají proto, aby se nebály. Vystrčily drápky, trochu se pokusily poklidit i sklidit první ovoce.
Příspěvky publikované v “Recenze”
Před dvěma měsíci pokřtila Ester Kočičková spolu s Lubomírem Nohavicou své druhé album šanzonů, jazzových a bluesových balad. Na rozdíl od prvního alba, kde zpívá pouze s doprovodem klavíru, si tentokrát přizvala kapelu složenou ze zkušených studiových hudebníků. A udělala dobře.
Poetický název brněnské kapely a o něco méně poetický, leč o to záhadnější název CD kontrastují s červeným podkladem obalu a černými kresbami s tlustými liniemi na něm - linoryty. Určitou rozervanost to signalizuje – nebo naopak provokující vykonstruovanou pózu na zamaskování vlastního hledání.
Složit písničkové pásmo na motivy světoznámé knihy je těžké. Složit dobré písničkové pásmo na motivy svěoznámé knihy je velmi těžké. Mila Fuxa, polovina folkového dua Krock, vyšel z této zkoušky se ctí. I když výsledek není bez chybiček a i když zdaleka ne všechny jeho části jsou stejně silné, nemám při souvislém poslechu díla pocit nudy a několik melodií se mi ihned vrylo do paměti.
Dostala se ke mně dvě CD zajímavá už tím, že mají stejný název: Hudba na Gymnáziu Matyáše Lercha. Liší se však mimo jiné rokem vydání, obsažností obalu a zejména písněmi, které jsou na nich obsaženy. První album ze série vyšlo v roce 2000 a na první pohled vypadá naprosto profesionálně: v bookletu posluchač nalezne kromě informací o interpretech a autorech včetně jejich fotografií také texty většiny písní.
Může se zdát, že se fanoušci Johna Denvera dočkali zmrtvýchvstání svého idolu, byť na druhé straně světa. Ve východních Čechách se totiž dala dohromady parta muzikantů, většinou se zkušenostmi z jiných kapel, pojmenovala se podle jedné z Denverových písní a začala hrát jeho repertoár. Album John Denver Tribute jejich provedení zachycuje a nabízí je posluchači i mimo koncertní a festivalová pódia.
Když vídám trojici s názvem Šantré na koncertních pódiích, vždy obdivuji tu spoustu energie a muzuky, kterou dokáže tak malé seskupení vyprodukovat. Když jsem dostal do ruky jejich demonahrávku, téměř jsem se bál si jí pustit, aby se to kouzlo neztratilo, abych nebyl zklamán.
Vydavatelství Indies připravilo pro folkové fanoušky reedici alb písničkářky, skladatelky a kytaristky Dagmar Andrtové Vońkové a to dokonce na dvojalbu v celkové délce více jak dvě a půl hodiny. Časově CD zahrnuje téměř třicet let tvorby písničkářky, která je bezesporu naší nejvýraznější ženskou folkovou osobností.
Poutníci jsou legenda. Málokdo u nás tuto kapelu nezná. Jenže většině populace se hned v závěsu za označením souboru vybaví slova Křesťan, Panenka, případně Až uslyším hvízdání. A taky slovo bluegrass (i když dotyčný ani nemusí vědět, co se za ním skrývá)... Jenže pravověrní bluegrassisté (i uvnitř Poutníků) tuto kapelu za bluegrassovou nepovažují... Robert Křesťan od dob Panenky už dvakrát změnil kapelu... A i když Panenku Poutníci hrávají na svých koncertech rozhodně raději než její autor, přece jen by se asi raději zapsali do povědomí i novějšími písněmi... A mimochodem Poutníci sice jsou legenda, ale legenda omlazená, dravá a snad stále ještě perspektivní...
Folkotoč, volné sdružení folkových interpretů z různých koutů Čech, se prezentuje už druhým propagačním cédéčkem. Zatímco sampler Folkotoč 2001/2002 obsahoval písně převzaté z demonahrávek a oficiálních alb jednotlivých členů, tentokrát si posluchač může vychutnat jinde nezveřejněné koncertní verze písní. Kolekce tak dostala mnohem větší smysl. Už nejde pouze o promoCD, určené pořadatelům koncertů a festivalů, ale o zajímavou kompilaci, kterou doporučuji k poslechu každému, kdo se o "mladý český folk" zajímá.