Vydavatelství Indies připravilo pro folkové fanoušky reedici alb písničkářky, skladatelky a kytaristky Dagmar Andrtové Vońkové a to dokonce na dvojalbu v celkové délce více jak dvě a půl hodiny. Časově CD zahrnuje téměř třicet let tvorby písničkářky, která je bezesporu naší nejvýraznější ženskou folkovou osobností.
Příspěvky publikované v “Recenze”
Poutníci jsou legenda. Málokdo u nás tuto kapelu nezná. Jenže většině populace se hned v závěsu za označením souboru vybaví slova Křesťan, Panenka, případně Až uslyším hvízdání. A taky slovo bluegrass (i když dotyčný ani nemusí vědět, co se za ním skrývá)... Jenže pravověrní bluegrassisté (i uvnitř Poutníků) tuto kapelu za bluegrassovou nepovažují... Robert Křesťan od dob Panenky už dvakrát změnil kapelu... A i když Panenku Poutníci hrávají na svých koncertech rozhodně raději než její autor, přece jen by se asi raději zapsali do povědomí i novějšími písněmi... A mimochodem Poutníci sice jsou legenda, ale legenda omlazená, dravá a snad stále ještě perspektivní...
Folkotoč, volné sdružení folkových interpretů z různých koutů Čech, se prezentuje už druhým propagačním cédéčkem. Zatímco sampler Folkotoč 2001/2002 obsahoval písně převzaté z demonahrávek a oficiálních alb jednotlivých členů, tentokrát si posluchač může vychutnat jinde nezveřejněné koncertní verze písní. Kolekce tak dostala mnohem větší smysl. Už nejde pouze o promoCD, určené pořadatelům koncertů a festivalů, ale o zajímavou kompilaci, kterou doporučuji k poslechu každému, kdo se o "mladý český folk" zajímá.
Vodopád je tradiční bluegrassová skupina ze středního Slovenska – dalo by se jednoduše říct a popsat tak skupinu a posluchač si odvodí i repertoár na CD. Přeci jen se ale domnívám, že si kapel pár slov zaslouží – má už slušnou historii.
Vladimír Václavek, který je od osmdesátých let výraznou postavou brněnské hudební scény, vydal po deseti letech po debutu "Jsem hlína, jsem stroj, jsem stroj" sólové album zhudebněných básní Bohuslava Reynka, García Lorcy, Antonína Přidala a též vlastní poezie pod názven Písně nepísně.
I v "našich" hudebních kruzích může člověk narazit na nějakou tu výhodnou nabídku typu "dva v jednom": lze například pořídit regulérní CD spolu s velkým zpěvníkem s akordy, a to vše za dvoucifernou (byť maximální možnou) cenu. Tuto možnost nám nabízí kapela Bluesberry, CD se jmenuje Co je to blues a jde o živou nahrávku z koncertu v Malostranské besedě v dubnu 2003 vydanou ke 30 letům kapely.
V množství českých bluegrassových kapel není jednoduché odlišit se od ostatních. Monogram donedávna vyčníval mimo jiné repertoárem postaveným na písních v angličtině. Na základě toho, co jsem od této kapely dosud slyšel, jsem ji soukromě řadil do kategorie "instrumentální projev je téměř dokonalý, ale trochu tomu chybí energie".
Jednou v neděli ráno, snad víc než před rokem, jsem na téměř liduprázdné ulici v Brně-Králově Poli potkal Petra Ulrycha. Využil jsem příležitosti a zeptal se jej, co připravuje pro své posluchače. A dozvěděl jsem se, že mimo jiné pracuje na vánoční desce. Ale neměla by to prý být taková ta klasická vánoční deska, plná koled. Těsně před Vánocemi 2003 CD Šumaři vyšlo a já vím jedno. Před sebou mám nejlepší vánoční album uplynulého roku. Nejlepší mimo jiné právě proto, že tak úplně vánoční není.
Obě větve trampské muziky se již pěknou řádku let ubírají ve vyjetých či vyšlapaných kolejích na hudebních půdorysech daných předchůdci klasickými i moderními.Čas od času někdo v rámci vývoje či zrání konverguje k folku, country či bluegrassu a čas od času se někdo z těchto hudebních oblastí vrátí zpět.
Když jsem loni v dubnu zval do pořadu Jak se vám líbí středomoravskou kapelu Alibaba, neměl jsem k dispozici ani demo. Skupina hrála přímo v našem studiu a i když jsem tuto živou nahrávku později používal pro vysílání, bylo mi jasné, že pěkným písničkám Alibaby by prospěla studiová práce a víc času pro natáčení. Od října do prosince vznikalo ve Štramberku první oficiální album skupiny. Kapela si na něm dala záležet a za výsledek se v žádném případě nemusí stydět.